Nakupování z druhé ruky má být běžná volba, říká Markéta Soukupová z Momentu

Video placeholder
Nakupování z druhé ruky má být běžná volba, říká Markéta Soukupová z Momentu | Zdroj: e15.cz
Diskuze (0)
Článek ze speciálu
Trendy v udržitelnosti
Partner obsahu
  • Na naší planetě je tolik oblečení, že by dokázalo obléct dalších šest generací, upozorňuje na nadvýrobu a nadspotřebu Markéta Soukupová z nadace Moment v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší projekt [ta] Udržitelnost spolu s E15 
  • Moment provozuje deset prodejen po celé ČR, kam lidé darují oblečení, knihy a drobné předměty.
  • Celý výtěžek jde na podporu dalších neziskových organizací

Nadace Moment vznikla původně jako charitativní obchod navázaný na denní stacionář pro handicapované. Dnes provozuje deset kamenných prodejen v Praze, Olomouci a Ostravě a chystá další dvě v Brně.

Princip fungování je jednoduchý, ale v českém prostředí stále výjimečný: lidé darují oblečení, knihy či drobné předměty, nadace je prodá ve svých obchodech a sto procent výtěžku následně rozděluje mezi další neziskové organizace. „Vytahujeme oblečení z českých skříní a vracíme ho zpátky českým zákazníkům,“ popisuje Markéta Soukupová, zakladatelka a ředitelka nadace Moment. Právě lokálnost jí podle ní zásadně odlišuje od běžných secondhandů, které často prodávají textil z kontejnerových sběrů ze zahraničí.

Tričko za pár korun, problém na roky

Každý týden projde rukama organizace přibližně jedna a půl tuny textilu. Asi 60 až 65 procent se daří znovu využít. Buď prodejem, nebo jiným smysluplným způsobem. „Potřebujeme oblečení, které jsme schopni prodat. Vždy říkáme: darujte nám to, co byste si sami ještě koupili,“ vysvětluje Soukupová.

Právě kvalita je jedním z největších úskalí dnešní módy. Levné materiály, vysoký podíl polyesteru a krátká životnost znamenají, že značná část oblečení nemá po dosloužení žádné další využití. „Sedmdesát procent textilní produkce je dnes polyester. To je v podstatě plast a ten dál recyklovat neumíme,“ upozorňuje.

Nadace se proto snaží hledat cesty, jak s neprodejným textilem naložit co nejzodpovědněji. Bavlněné kusy míří například do psích útulků nebo autoservisů jako hadry. Část výplní ze zimních bund se daří znovu využít v upcyklačních dílnách. Přesto zůstávají objemy, pro které neexistuje jiné řešení, než je zlikvidovat jako odpad. „Nechceme se podílet na tom, že se secondhandový textil ve velkém vyváží do Afriky nebo Asie,“ dodává Soukupová.

Oděv za pár stovek má podle ní mnohem vyšší cenu než ukazuje cedulka v obchodě. „Když si koupíte tričko za 199 korun, děláte ty nejchudší lidi na planetě ještě chudší a ty nejbohatší ještě bohatší,“ říká. Připomíná, že majitelé módních řetězců se pravidelně objevují mezi nejbohatšími lidmi světa, zatímco země, kde se oblečení vyrábí, zůstávají na chvostu minimálních mezd.

Peníze, které dávají neziskovkám svobodu

Vedle environmentálního dopadu je klíčovou součástí fungování Momentu také způsob, jakým podporuje neziskový sektor. Organizace poskytuje takzvané svobodné finance, tedy prostředky bez účelového omezení. „Neziskovky často dokážou získat granty na konkrétní projekty, ale chybí jim peníze na provoz nebo nečekané náklady, a právě tyto finance jsou pro malé organizace často zásadní," dodává Soukupová.

Nadace proto podporuje menší neziskové organizace s jasným dopadem a silným vedením. Finance jim poskytuje bez účelového omezení, s důvěrou, že je využijí tam, kde jsou nejvíc potřeba. „To je pro ně často cennější než peníze vázané na jeden konkrétní projekt,“ dodává.

Jako příklad uvádí organizaci Kola pro Afriku. Ta sbírá stará kola v Česku a posílá je dětem v Gambii, aby se snáze dostaly do školy. Zatímco na logistiku lze získat grant, náklady na očkování pracovníků, kteří projekt realizují přímo na místě, už často nikdo nehradí. Právě tady mají svobodné finance zásadní význam.

Secondhand jako norma, ne nouze

Nadace má své prodejny i ve velkých nákupních centrech, tedy v místech, která jsou symbolem nadspotřeby. Podle Soukupové to nebyl původní záměr, ale ukázalo se, že právě tam má projekt nejsilnější dopad. „Chceme ukázat, že nakupovat z druhé ruky je normální. Není to otázka nouze, ale běžné volby,“ říká.

Nedůvěra k secondhandům má v Česku podle ní historické kořeny spojené s dobou nedostatku. Přetrvává i obava z nošení oblečení po někom jiném. „Paradoxně je oblečení z druhé ruky často bezpečnější než nové, které ještě nikdo nepral,“ dodává Soukupová.

Do budoucna chce Moment dál rozšiřovat síť charitativních obchodů a podporovat rozvoj cirkulární ekonomiky v Česku. „Naší ambicí je, aby se darování a znovuvyužívání věcí stalo samozřejmostí a aby lidé viděli, že neziskový sektor je přirozenou a důležitou součástí společnosti,“ uzavírá Soukupová.

Proč máme plné skříně, ale pocit, že nemáme co na sebe? Jak Moment pracuje s nadbytkem oblečení, které končí nevyužité, a jak si vybudovat opravdu udržitelný šatník? Sledujte celý rozhovor s Markétou Soukupovou.

Začít diskuzi