Trhy jsou v klidu navzdory útoku USA na Írán. Proč investoři ignorují hrozbu války i ropné krize

Index MSCI World, který sleduje vývoj globálních akciových trhů, klesl v 7.00 SELČ jen o 0,12 procenta. Japonský jen oslabil vůči dolaru o 0,64 procenta, zatímco spotové ceny zlata klesly o 0,23 procenta na 3360 dolarů za unci. Dolarový index, který sleduje výkon americké měny vůči koši dalších měn, vzrostl o 0,35 procenta.

Reakce trhů na letecké údery USA na tři jaderná zařízení v Íránu byla znatelně mírnější než před týdnem, kdy Izrael zahájil rozsáhlou vojenskou operaci proti Teheránu. „Trhy vnímají útok na Írán jako určitou úlevu, protože jaderná hrozba v regionu podle nich pominula,“ uvedl pro CNBC analytik společnosti Wedbush Securities Dan Ives. Riziko širšího konfliktu v regionu označil za nízké a očekává proto spíše „izolovaný“ scénář.

Přestože závažnost aktuální situace nelze přehlížet, další experti se shodují, že nejde o systémové riziko pro globální ekonomiku. Klíčová otázka zůstává: Jak Teherán na americké útoky odpoví?

Napětí kolem Hormuzského průlivu

V Íránu se aktuálně zvažuje možnost zablokování Hormuzského průlivu, kudy proudí přibližně pětina světových dodávek ropy a plynu. Podle íránských médií návrh již schválil parlament, konečné rozhodnutí má však v rukou Nejvyšší rada národní bezpečnosti.

„Vše záleží na tom, jak Írán zareaguje,“ říká investiční ředitel společnosti Bleakly Financial Group Peter Boockvar. „Pokud by se vzdal snahy o získání jaderné zbraně, mohl by konflikt skončit a trhy by se stabilizovaly.“ Boockvar zároveň nevěří, že Teherán skutečně přistoupí k narušení globálních dodávek ropy.

Nejčernější scénář by podle hlavního stratéga GeoMacro Strategy Marka Papice nastal v případě uzavření průlivu. „Pokud k tomu dojde, cena ropy se vyšplhá nad 100 dolarů, na trhy dopadne panika, akcie klesnou o deset procent a investoři utečou k bezpečným aktivům,“ uvedl. Dnes jsou ale podle něj trhy relativně klidné kvůli „omezeným nástrojům“, které má Írán k dispozici pro odvetu.

Myšlenka uzavření Hormuzského průlivu se objevuje opakovaně, ale podle odborníků je málo pravděpodobná. Už v roce 2018 Írán hrozil jeho zablokováním poté, co USA odstoupily od jaderné dohody a zavedly nové sankce. Podobná varování zazněla i v letech 2011 a 2012. „Teherán ví, že pokud by skutečně průliv uzavřel, reakce Spojených států by byla rychlá, represivní a tvrdá,“ upozorňuje Papic.

Trhy sázejí na návrat odstrašující síly

V podobném duchu mluví i zakladatel poradenské společnosti Yardeni Research Ed Yardeni. Podle něj poslední vývoj nijak neotřásl jeho přesvědčením o pokračujícím růstu amerického akciového trhu. „Z geopolitického hlediska se domníváme, že Trump obnovil vojenskou odstrašující sílu USA a tím podpořil důvěru v heslo ‚mír silou‘,“ uvedl pro CNBC. Do konce roku 2025 očekává index S&P 500 na úrovni 6500 bodů.

Přesto uznává, že předvídat další vývoj na Blízkém východě je riskantní. Současné zničení íránských jaderných zařízení ale podle něj otevírá prostor pro „radikální transformaci“ regionu.

Přestřelky mezi Íránem a Izraelem pokračují

Napětí mezi Teheránem a Jeruzalémem eskalovalo 13. června, kdy Izrael zahájil útoky na íránské jaderné komplexy, vojenské objekty a na vědce zapojené do jaderného programu. Izraelská vláda tvrdí, že cílem bylo zabránit Íránu ve vývoji jaderné zbraně. Teherán ale trvá na tom, že jeho program má výhradně civilní účel.

V předchozích týdnech Spojené státy s Íránem vyjednávaly o nové jaderné dohodě, jejímž cílem bylo omezit obohacování uranu. Po izraelských útocích však byla jednání přerušena. Od začátku konfliktu se obě země opakovaně ostřelují, o víkendu se k bojům připojily i Spojené státy.