Hormuzský průliv jako zbraň Íránu: Mapa a důsledky možné blokády
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa bombardovat Írán a jeho jaderná zařízení prohloubilo obavy z rozšíření konfliktu na Blízkém východě. V současnosti je největším rizikem Hormuzský průliv. Jeho uzavření by nejspíš mělo dramatické dopady na růst cen benzinu a nafty po celém světě. Teherán nicméně musí tento krok dobře zvažovat, aby si nezpůsobil více škod než užitku.
Uzavření průlivu už v neděli schválil íránský parlament, konečné rozhodnutí ale musí učinit íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti a nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Představitelé režimu každopádně hrozí, že tento krok je na pořadu dne. „Bude proveden, kdykoli to bude nutné,“ citovala agentura Reuters zákonodárce a velitele Revolučních gard Esmáíla Kosarího.
Kde leží Hormuzský průliv?
Jde o průliv mezi Perským zálivem a Ománským zálivem, který je částí Arabského moře. Severní pobřeží úžiny leží v Íránu a na jihu se nacházejí Omán a Spojené arabské emiráty. Jako jediná spojnice mezi Perským zálivem a Indickým oceánem patří průliv mezi nejdůležitější strategická místa na světě. V nejužším místě je široký 33 km, ale lodní trasa je široká pouhé tři kilometry. Plavidla tak musejí plout íránskými teritoriálními vodami, což velice usnadňuje případnou blokádu této námořní trasy.
Jak významný je průliv pro světový obchod s ropou?
Hormuzský průliv je naprosto stěžejní pro plynulé dodávky ropy na světové trhy. Denně tudy prochází zhruba pětina světové spotřeby suroviny a také čtvrtina celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem. Někteří z nejvýznamnějších světových producentů ropy jako Saúdská Arábie, Irák, Írán, Katar a Spojené arabské emiráty vyvážejí veškerou svou ropu tankery přes průliv, další mají omezené možnosti dodávky odklonit.
Jaký dopad by uzavření Hormuzské úžiny mělo pro celý svět včetně Česka?
Experti se dlouhodobě shodují v tom, že jakékoli narušení této stěžejní obchodní trasy by mělo dalekosáhlé dopady na globální trhy. „Pokud by Írán zablokoval Hormuzský průliv nebo učinil věrohodné hrozby jeho zablokováním, mohlo by to působit jako odstrašující prostředek, ne-li přímo jako silná překážka pro dovoz významné části světové ropy z míst její produkce tam, kde je potřeba,“ řekl ABC News ekonom Saul Eslake.
Rob Thummel z energetické investiční firmy Tortoise Capital sdělil CNN, že blokáda by mohla způsobit prudký nárůst cen ropy směrem ke stovce dolarů za barel. Některé dřívější prognózy dokonce hovořily o tom, že pokud by tato tepna zůstala uzavřena více než měsíc, mohla by se ropa prodávat až za nižší stovky dolarů. Evropa by tak mohla čelit nedostatku energií, zejména tedy země závislé na palivech z Blízkého východu. To by prohloubilo problémy evropského průmyslu, který se už nyní potýká s vysokými cenami energií, a dopadlo by to i na domácnosti.
Ceny ropy reagují už na současné napětí, i když zatím ne příliš dramaticky. Za posledních deset dní vzrostly zhruba o deset dolarů. „Jasným poselstvím je, že trhy s ropou se učí vyrovnávat s rostoucí úrovní geopolitické nejistoty, která způsobuje rostoucí volatilitu cen,“ tvrdí Peter Khoury z australské motoristické asociace NRMA. Pro srovnání, na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 reagovala ropa nárůstem cen z více než devadesáti dolarů na úroveň až kolem 120 dolarů. Kolem této hladiny se držela s mírnými výkyvy do června 2022.
Proč Írán vážně zvažuje uzavření průlivu?
Hrozba uzavřením průlivu je pro Teherán velkým odstrašujícím prostředkem, protože nejenom americký prezident Donad Trump se velmi obává většího zdražení ropy, které by se projevilo na čerpacích pumpách po celém světě. Šéf Bílého domu nyní bedlivě sleduje ceny suroviny a americkou inflaci, jejíž růst by ho mohl doma politicky vážně poškodit.
„Íránu to dává schopnost způsobit šok na ropných trzích, zvýšit ceny ropy, podnítit inflaci a zhatit Trumpovu ekonomickou agendu,“ řekl CNN Mohammad Ali Shabani, expert na Írán ze zpravodajského serveru Amwaj.
Proč je pro Teherán rozhodnutí o blokádě tak citlivé?
Írán dobře chápe, že uzavření úžiny by popudilo jeho důležitého spojence Čínu, protože významná část ropy úžinou míří do Asie. Peking přitom v posledních letech držel nad vodou sankcemi stižený perský ropný export, a tím pádem z velké míry i celou íránskou ekonomiku.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Čínu, aby pomohla zabránit Íránu v uzavření průlivu. „Vyzývám čínskou vládu v Pekingu, aby jim s tím zavolala, protože jsou silně závislí na Hormuzském průlivu, pokud jde o jejich ropu,“ prohlásil Rubio. „Pokud to udělají, bude to další hrozná chyba. Je to pro ně ekonomická sebevražda,“ dodal. Průlivem totiž prochází i íránská ropa, takže by Teherán poškozoval blokádou i sám sebe.
Nejde však pouze o Čínu, Teherán se musí bát i reakce Spojených států. Jakékoli pokusy o zablokování průlivu by se pravděpodobně setkaly s ostrou reakcí. Lodě americké 5. flotily spolu s dalšími západními plavidly neustále hlídkují v regionu. „Írán má pokusem o uzavření průlivu hodně co ztratit a málo co získat, pokud vůbec něco,“ míní Vandana Hariová z energetické analytické společnosti Vanda Insights.
