Trump prodává stálá křesla v Radě pro mír. Sám ji povede, sám bude rozhodovat, sám si určí nástupce
- Donald Trump chce, aby státy platily minimálně miliardu dolarů za stálé členství v nové Radě pro mír.
- Její předseda (Trump) by měl zásadní kontrolu nad členstvím, agendou i penězi.
- Kritici varují, že jde jen o obměnu OSN, nad kterou ale bude mít vládu právě a jen Trump.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá státy, které chtějí mít stálé místo v jeho nové Radě pro mír, aby do projektu vložily minimálně jednu miliardu dolarů v hotovosti. Vyplývá to z návrhu zakládací charty, do které nahlédla agentura Bloomberg.
Jak Bloomberg píše, Trump má být podle dokumentu předsedou rady a bude rozhodovat o tom, které země budou pozvány k členství. Rozhodnutí by se formálně přijímala většinou hlasů – každý přítomný členský stát by měl jeden hlas – konečné slovo by však měl vždy předseda.
„Každý členský stát bude vykonávat mandát po dobu nejvýše tří let od vstupu této charty v platnost, s možností obnovení předsedou. Tříleté členství se nebude vztahovat na členské státy, které během prvního roku od vstupu charty v platnost přispějí Radě pro mír více než jednou miliardou dolarů v hotovosti,“ uvádí návrh podle Bloombergu.
Kritici se obávají, že Trump se snaží vybudovat alternativu – či dokonce konkurenci – k OSN, kterou dlouhodobě kritizuje za neefektivnost a politizaci. Podle charty má být rada „mezinárodní organizací, která usiluje o podporu stability, obnovení spolehlivé a zákonné správy a zajištění trvalého míru v oblastech zasažených nebo ohrožených konfliktem“. Oficiálně by vznikla, jakmile s chartou souhlasí alespoň tři státy.
Gaza a první pozvánky
Trump již pozval několik světových lídrů, aby se zapojili do „Rady pro mír pro Gazu“, která má fungovat pod širším rámcem nové Rady pro mír. Podle Bloombergu byli osloveni mimo jiné argentinský prezident Javier Milei a kanadský premiér Mark Carney.
Tento plán však okamžitě narazil na odpor izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který uvedl, že detaily nebyly s Izraelem koordinovány.
Jak napsal Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním, pozvánky obdrželo také několik evropských zemí. Návrh charty ale podle nich naznačuje, že Trump by měl nad finančními prostředky značnou kontrolu – což by bylo pro většinu potenciálních členů nepřijatelné.
Několik států se podle zdrojů Bloombergu proti současnému návrhu charty ostře staví a snaží se koordinovaně tlačit na jeho změny.
Kdo platí a na co
Americký představitel potvrdil Bloombergu, že členství v radě by bylo možné i zdarma, ale miliardový příspěvek by zajišťoval trvalé členství. Vybrané peníze mají být podle něj přímo použity na obnovu poválečné Gazy. Rada má zajistit, aby „téměř každý dolar“ šel na plnění jejího mandátu, dodal zdroj, který hovořil pod podmínkou anonymity.
Podle návrhu by se hlasovací zasedání rady konala minimálně jednou ročně, případně častěji podle uvážení předsedy. Program jednání by opět podléhal jeho schválení. Vedle toho by se měly alespoň čtvrtletně konat nehlasovací schůze s výkonným výborem.
Trump by měl mít také pravomoc člena rady odvolat – s tím, že by to mohlo být zablokováno vetem dvoutřetinové většiny členských států. „Předseda bude vždy jmenovat svého nástupce,“ stojí v chartě, jak cituje Bloomberg.
Bílý dům v pátek oznámil první provizorní výkonný panel, který má fungovat ještě před formálním ustavením celé rady. Podle Bloombergu v něm zasednou ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův blízkovýchodní vyslanec Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kushner a bývalý britský premiér Tony Blair.
