Jedním z aspektů ruské agrese na Ukrajině je i zábor velkého množství zdrojů nerostného bohatství. Kyjev má smůlu, že se velká část nalezišť železné rudy, uhlí či lithia nachází v ruském sousedství. Tedy v částech země, které Moskva přes ukrajinskou protiofenzivní snahu stále ovládá. Ukrajina tak hospodářsky strádá, zatímco Rusko získalo dodatečné suroviny, které může využít i pro výrobu zbraní.
Rusko v současnosti okupuje zhruba osminu Ukrajiny, jenže na tomto území se nachází až osmdesát procent zdrojů uhlí, pětina zásob plynu a ropy, klíčová naleziště rudy s vysokým obsahem železa a předpokládá se, že i lithia a prvků vzácných zemin. Ústav geologických věd uvádí, že celkově je pod vládou okupantů sedm stovek z 2160 zdrojů více než stovky nerostů průmyslového významu.
Železná ruda nyní míří na východ
Ukrajinský Forbes spočítal hodnotu ukrajinských nalezišť podle regionů. Suverénně největší mají ta v Luhanské, Dnipropetrovské a Doněcké oblasti, tedy i na územích, která byla mimo kontrolu Kyjeva už od roku 2014. Nyní Kreml podle BBC Ukrajina v napadené zemi neoprávněně drží zdroje v hodnotě 12,5 bilionu až patnácti bilionů dolarů. Z toho téměř dvě třetiny připadají na uhlí, další dva biliony pak podle odhadů tvoří zásoby železné rudy.
Mnozí Ukrajinci nepochybují, že Kreml na zábor rezerv přírodních zdrojů klade velký důraz. „Politický plán Moskvy je primárně zničit ekonomický potenciál Ukrajiny,“ řekl Deutsche Welle ekonomický analytik z Kyjevského národního institutu pro strategická studia Jaroslav Žalilo. „Abyste toho dosáhli, nezáleží na tom, zda se zmocníte zdrojů, nebo je zničíte ostřelováním,“ dodal.
Nedostatek zdrojů má podle něj dramatické důsledky zejména pro ukrajinskou výrobu oceli. Zatímco v roce 2021 Ukrajina vyvezla téměř dvacet milionů tun hutnických produktů, v první polovině roku 2023 to bylo 2,5 milionu tun. Ruské jednotky zničily hlavní ukrajinské ocelárny, když dobyly Mariupol. A ty, které ruské agresi odolaly, bojují o udržení provozuschopnosti.
Příkladem je město Dniprorudne v Záporožské oblasti ležící poblíž Enerhodaru. Nachází se tam kvalitní ruda s obsahem železa převyšujícím šedesát procent. Před válkou se jí tam těžilo ročně zhruba 4,5 milionu tun, většina se vyvážela do Rakouska, Česka a na Slovensko. Nyní je tento cenný materiál posílán do Ruska. The Moscow Times před časem uvedly, že ruské společnosti systematicky plení i zbytky průmyslového bohatství, které zbylo po dobytí a zničení Mariupolu s proslulými hutěmi Azovstal a Metalurgický kombinát Iljiče.
Ukrajina se snaží dolovat uhlí poblíž fronty
Z města podle listu ukořistily ocel, surové železo, uhlí, ale také nákladní kontejnery a další užitečné vybavení. Spolumajitelem Iljiče se podle médií původně stal čečenský byznysmen Valid Korčagin s vazbami na lídra kavkazského regionu Ramzana Kadyrova. Na jaře ho měl oficiálně nahradit jiný čečenský vlastník.
Ukrajinci se také musejí vyrovnat s faktem, že Rusové kontrolují jejich naleziště uhlí v hodnotě devět bilionů dolarů. Tento problém řeší už od roku 2014 výrazným importem pro elektrárny i ocelárny, už před invazí dováželi zhruba čtyřicet procent spotřeby uhlí. Jenže problémy s využíváním přístavů už tak drahý dovoz ještě zkomplikovaly. Nyní se surovina na Ukrajinu dostává po železnici z Polska či Rumunska.
Ve válečných podmínkách se zároveň snaží udržet funkční i doly poblíž fronty. Je to těžké nejen kvůli ztíženým dodávkám vybavení a leteckým útokům, ale také kvůli odchodu řady horníků na frontu. „Čelíme novým výzvám, novým problémům. Minulý rok jsme museli několikrát zastavit výrobu,“ řekl v létě Reuters Viktor Kuzněcov, hlavní inženýr velkého dolu na východní Ukrajině, který chtěl, aby naleziště nebylo z bezpečnostních důvodů jmenováno. „Ale přesto v našem podniku plánujeme zvýšit produkci uhlí a to i ve vztahu k předválečné minulosti,“ dodal.
Atraktivní lithium, které Rusko zatím doma netěží
Od ruského vpádu byly podle něj mobilizovány stovky pracovníků, jejich místa částečně zaplnili lidé, kteří utekli z míst bojů. Důl už zažil výpadek proudu během ruského úderu na nedalekou rozvodnu. Horníci se dostali z podzemí nouzovými východy.
„Připravovali jsme se na to. To znamená, že od chvíle, kdy začala válka, celé první dva měsíce bojů byly věnovány pouze vývoji všech těch opatření, možných situací, které by mohly nějakým způsobem ovlivnit práci našeho podniku kvůli nepřátelským akcím,“ podotkl Kuzněcov.
Moskva už na okupované části Ukrajiny zřejmě zahájila průzkum ložisek surovin budoucnosti, takzvaných kritických minerálů, jako jsou lithium či prvky vzácných zemin. Předpokládá se, že v zemi jsou čtyři naleziště lithia. Jedno z nich leží v Doněcké oblasti poblíž frontové linie a další v Záporožské, rovněž pod ruskou kontrolou. Pro Rusko je přitom vidina těžby lithia obzvlášť přitažlivá, protože ho doma dosud neprodukuje a teprve to plánuje.
Zatím ho musí dovážet, což je nyní komplikované. Argentina a Chile loni zastavily prodej suroviny do válčící země, která se nyní spoléhá výhradně na Bolívii. „Do roku 2026 plánujeme spustit první projekt. Od té doby nebudeme závislí na dovozu,“ řekl na jaře podle agentury Interfax Vladislav Vasilijev z ruského ministerstva průmyslu a obchodu. Kreml má na Ukrajině také přístup ke dvěma zdrojům grafitu a částečně teď ovládá i těžbu manganu.
