Gorila spustila revizi tajných služeb

Ivan Gašparovič

Ivan Gašparovič

Slovenská vojenská kontrarozvědka a rozvědka se od prvního ledna 2013 sloučí do jedné speciální služby. Novelu zákona o Vojenském zpravodajství již schválil parlament a podepsal i prezident Ivan Gašparovič. Nová služba bude pod názvem „Vojenské spravodajstvo“ plnit úkoly jak vnitřního, tak i zahraničního zpravodajského zabezpečení obrany Slovenska.

Opoziční poslanci z branně-bezpečnostního výboru Národní rady novelu kritizují. Podle poslance Martina Fedora, který byl v roce 2006 ministrem obrany Slovenska v druhé vládě Mikuláše Dzurindy navíc není jasné, zda se tajné vojenské služby spojí pouze formálně, anebo i reálně. Oficiálně mají mít pouze jednoho ředitele.

Opozice se navíc domnívá, že úprava o sloučení vojenských zpravodajských služeb je zbytečná. Již nyní se totiž připravuje nový zákon, který má přinést komplexní reformu zpravodajských služeb na Slovensku, čili i Slovenské informační služby (SIS). Parlament by měl obdržet návrh zákon do konce letošního roku.

Ministr obrany Martin Glváč předložil novelu zákona na základě schváleného Programového vyhlášení vlády. Kabinet Roberta Fica se netajil tím, že bude chtít co nejdříve zefektivnit mechanismy kontroly zpravodajských služeb. Tajné materiály totiž ovlivnily kampaň před březnovými parlamentními volbami na Slovensku. Loni v listopadu unikly z Vojenského obranného spravodajstva (VOS) přepisy telefonických rozhovorů novinářů deníku Pravda s některými politiky.

VOS monitorovala i bývalého ředitele zpravodajské televize TA3 Michala Gunčíka. Za tuto kauzu musel nakonec Ľubomír Galko (SaS) odstoupit z funkce ministra obrany Slovenska. V prosinci vypukla kauza Gorila, když se na veřejnost dostaly údajné dokumenty SIS a odposlechy jednoho bytu. V této souvislosti vzniklo podezření o údajném ovlivňování slovenské politiky jednou finanční skupinou.

Slovensko je na 57. místě světové tabulky korupce

Poslanec Fedor požaduje silnější kompetence pro parlamentní výbor na obranu a bezpečnost. Prosazuje, aby si jeho členové zvolili zástupce a to jak z řad koalice, tak i opozice. Ti by poté vytvořili úzkou pracovní skupinu, která by mohla kontrolovat například i nasazování odposlechů. Martin Fedor chce totiž posílit i práva Slováků týkající se odposlechů. Jeho návrh, aby orgány, jež je prováděly, měly povinnost informovat konkrétního občana o své činnosti a to do půl roku od skončení odposlechů, však koncem září v parlamentu neprošel.