Kim už dvacet let učí angličtinu na soukromých putovních akademiích, takzvaných hagwonech. Na rozdíl od většiny učitelů na této planetě je placen podle poptávky po svých schopnostech – a ta je obrovská.
Více práce, více peněz
Kim vyučuje angličtinu, což mu zabírá zhruba šedesát hodin týdně – jen tři hodiny z toho však připadají na klasické přednášení. Jeho lekce se nahrávají na video a za poplatek čtyř dolarů za hodinu je může sledovat každý. Většinu pracovního týdne Kim odpovídá na e-mailové dotazy studentů, připravuje nové lekce a píše doprovodné učebnice, kterých už vyšly dvě stovky. „Čím více pracuji, tím více vydělám. To se mi líbí,“ řekl deníku Wall Street Journal. Od učitele velice provokativní věta.
Odmávnout Kima jako pouhého baviče by ale nebylo na místě. Vzdělávací systém v Jižní Koreji totiž v minulých desetiletích udělal obrovský skok kupředu a nyní strčí do kapsy například ten americký. Patnáctiletí jihokorejští školáci jsou druzí na světě ve čtení, hned za dětmi ze Šanghaje. Střední školu dokončí 93 procent Jihokorejců oproti 77 procentům studentů ve Spojených státech.
Jedna škola dvakrát
Zájem o mimoškolní vzdělávání, do kterého obchodní aktivity Kima Ki-hoona spadají, roste všude na světě, ale Korea se svými hagwony došla patrně nejdál. V zemi je více soukromých školitelů z hagwonů než tradičních pedagogů.
Korejský systém není bez chyb. Většinou Kimových „klientů“ jsou děti, které chtějí mít co nejlepší výsledky u závěrečných zkoušek, takže vlastně chodí do školy dvakrát. Systém také zvýhodňuje bohaté rodiny. Celkově se dá říci, že hagwony do vzdělávání a do života školáků vnášejí tržní principy a ostrou soutěživost. Firma Megastudy, hagwon, pro kterou Kim pracuje, je zapsána na burze. Sám Kim ve svém malém impériu zaměstnává tři desítky lidí.
Soukromé vzdělávání v Koreji využívají neuvěřitelné tři čtvrtiny dětí. Loni jihokorejští rodiče utratili za služby soukromých lektorů sedmnáct miliard dolarů. To je více, než kolik vydali Američané ve stejném roce za videohry, zjistil výzkum firmy NPD Group. Jihokorejský model je tak výnosný, že do něj investují firmy jako Goldman Sachs, Carlyle Group nebo A. I. G.
Navzdory nepřízni státu
Patrně nelze čekat, že videokurzy a odpolední lekce nahradí klasické školní učebny. Z korejského modelu si ale lze vzít některá ponaučení. Například to, že se žáci sami zapisují k jednotlivým učitelům. Ti nejlepší pedagogové mají nejvíce bodů a je o ně největší zájem. Učitelé se tedy musejí snažit, být inovativní.
Do vzdělávání jsou zapojení i rodiče, které hagwon informuje o pokroku potomků. Hagwony svým propracovaným systémem vyvíjejí potřebný tlak na klasické školy, aby fungovaly lépe. Tím, jak využívají internet, také mnohem lépe odrážejí dnešní dobu. Hagwony však nemají v Koreji na růžích ustláno – všechny vlády se je dlouhodobě snaží omezovat. Nezávisle na tom se jim ale daří rok od roku lépe.
