Hlavními tématy v NATO byly letos Afghánistán a Ukrajina | E15.cz

Hlavními tématy v NATO byly letos Afghánistán a Ukrajina

Hlavními tématy v NATO byly letos Afghánistán a Ukrajina
Ministři zemí NATO
• 
ZDROJ: čtk

ČTK

Pro Severoatlantickou alianci byl rok 2014 v několika oblastech doslova přelomový. Po více než deseti letech skončí operace ISAF v Afghánistánu, kterou nahradí výrazně menší a nebojová mise. Především však letos aliance začala reagovat na změnu bezpečnostního prostředí na svých východních hranicích poté, co v důsledku ukrajinské krize přestalo být předvídatelné chování Ruské federace.

Severoatlantická aliance letos také vyměnila svého generálního tajemníka: zářijový summit lídrů zemí NATO ve velšském Newportu ještě řídil Dán Anders Fogh Rasmussen, poté jej v čele organizace vystřídal Jens Stoltenberg z Norska.

Jens StoltenbergJens StoltenbergAutor: ČTK
Anders Fogh Rasmussen

Byl to tedy právě on, kdo koncem roku uvítal, že nový afghánský prezident Ašraf Ghání po odkladech způsobených vnitroafghánskou politikou podepsal příslušné smlouvy umožňující pobyt asi 12.000 vojáků NATO v zemi také v příštím roce. Původně se podpis čekal už na jaře a aliance se proto vážně připravovala na možnost úplného stažení ze země. ISAF v ní působil od roku 2001, misí prošli vojáci 50 zemí, za třináct let jich v bojích s Talibanem a dalšími skupinami padlo asi 3500. Afghánské ztráty byly ovšem ve stejném období ještě vyšší.

Odpovědnost za bezpečnost Afghánistánu od 1. ledna plně převezme asi 350 tisíc afghánských vojáků a policistů. Podle Gháního jsou k tomu připraveni. Západ tuto sílu podporuje finančně. Vojáci NATO, mezi nimi i několik stovek českých vojáků, budou mít za úkol je dál cvičit a školit.

vojáci NATO v Afghánistánuvojáci NATO v AfghánistánuAutor: čtk
vojáci NATO v Afghánistánu

Dominantním tématem diskusí v alianci na konci roku 2014 je ale otázka reakce spojenců na agresivní ruské chování z posledních měsíců. Na politické úrovni NATO odmítlo uznat ruskou anexi poloostrova Krym a zmrazilo veškerou spolupráci s Moskvou; otevřen teoreticky zůstal jen jeden diplomatický kanál.

NATO přes neustávající ruské výhrady a obviňování z agrese dál zdůrazňuje svou politiku otevřených dveří, tedy že o členství může požádat každá země, pokud splní potřebné podmínky. Jak před novináři na podzim v jasné narážce na Moskvu zdůraznil Stoltenberg, nad podobným procesem nesmí mít třetí stát právo veta. Ukrajinský parlament před Vánocemi rozhodl o zrušení dosavadní neutrality a právě o směřování do aliance. NATO pomáhá Kyjevu finančně: platí reformy logistiky, velitelských systémů či repatriaci veteránů. Ukrajině na základě dvoustranných dohod také pomáhají jednotlivé země aliance.

Rusko, strategický partner NATO?

Rusko bylo přitom ještě nedávno pokládáno v NATO za strategického partnera a alianční diplomaté přiznávají, že si příliš nevšímali formulací v ruských strategických dokumentech, které alianci označovaly za protivníka. Ve společné Radě NATO-Rusko zasedali Rusové jako jeden z 29 rovnoprávných členů, podobně privilegovanému přístupu se nikdo jiný netěšil.

Nyní alianční země zvažují, zda v analogii z dob studené války nezřídit „horkou linku“, která by na vojenské úrovni umožňovala rychle předcházet eskalaci případných nedorozumění. Ve vojenské oblasti nešlo letos jen o pozorované soustředění ruských vojsk na ukrajinských hranicích a jasná vyjádření nejvyšších aliančních vojenských i civilních představitelů o ruské vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny. NATO také stále častěji upozorňovalo na sílící činnost ruských vojenských letadel u vzdušného prostoru aliančních zemí.

vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlovevrchní velitel sil NATO v Evropě Philip BreedloveAutor: čtk
vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove

Znepokojené chováním Moskvy jsou především pobaltské země, Polsko a země v oblasti Černého moře. Aliance už před summitem reagovala posílením vojenských cvičení, zvýšením ostrahy vzdušného prostoru i poštu lodí na Baltu i v Černém moři.

Summit pak rozhodl o pokračování této strategie a také o zřízení sil velmi rychlé reakce, které mají být „hrotem“ alianční odpovědi na případnou hrozbu. S využitím předem připravených zásob mají umět na území členské země zasáhnout v pouhých několika dnech.

Součástí odpovědi NATO na změněné bezpečnostní prostředí je také snaha posílit obranné rozpočty členských zemí, či alespoň zastavit jejich pokles. Jednotlivé státy aliance se letos zapojily také operací proti hnutí Islámský stát.

Z českého pohledu bylo v letošním roce významné rozhodnutí Vojenského výboru NATO z konce září: novým šéfem tohoto nejvyššího vojenského orgánu aliance se v červnu příštího roku stane nynější náčelník českého generálního štábu Petr Pavel. Je prvním zástupcem z východoevropských členských zemí aliance, který bude tuto významnou funkci zastávat.

Vojáci USA v rámci mise ISAF po 13 letech v Afghánistánu končí
Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Afghánské vládnoucí islamistické radikální hnutí Taliban navíc odmítlo Američanům vydat vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval.
První nálet na afghánskou metropoli Kábul uskutečnily USA s Velkou Británií 7. října 2001. Bombardování podpořila Rada bezpečnosti OSN následující den.
Cílem operace Trvalá svoboda bylo svrhnout Taliban, nastolit demokraticky zvolenou vládu a především zničit teroristickou síť Al-Káida a jejího šéfa bin Ládina. Stejnojmennou protiteroristickou operaci vedli Američani též v dalších zemích.
Na základě rezoluce OSN z 20. prosince 2001 byly do Afghánistánu vyslány Mezinárodní síly pro podporu bezpečnosti (ISAF), která od roku 2003 spadá pod velení Severoatlantické aliance.
V červnu 2011, kdy přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu dosahovala početního vrcholu, bylo v zemi rozmístěno přibližně 101 tisíc příslušníků ozbrojených sil USA.
Počátkem letošního roku měli Američané v Afghánistánu přibližně 38 tisíc mužů, z nichž 27 tisíc sloužilo v rámci mise ISAF.
V září letošního roku podepsal Afghánistán se Spojenými státy a NATO dlouho odkládané dohody, které umožňují menšímu počtu zahraničních vojáků zůstat v Afghánistánu i po konci letošního roku. V zemi bude od počátku roku 2015 zahájena nebojová operace Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíž příslušníci by se měli podílet na výcviku a pomoci afghánským silám.
Původním záměrem Američanů bylo snížit počet vojáků v Afghánistánu na 9800 mužů do konce letošního roku. Podle posledních informací by však USA měli ponechat v prvních několika měsících příštího roku v zemi 10800 vojáků a pak stahování svých sil obnoví tak, aby do konce příštího roku zůstalo v Afghánistánu 5500 Američanů.
Dočasné početní posílení amerických sil zdůvodnil dosluhující americký ministr obrany Chuck Hagel nezbytností pokrýt období do naplnění stavu výcvikové a asistenční mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) s plánovanými 12500 příslušníky, jehož se nepodaří dosáhnout do ledna 2015.
Podle statistik serveru icasualties.org přišli Američané v Afghánistánu celkem o 2356 mužů, kteří sloužili v rámci operace Trvalá svoboda. Nejhorší byla situace v letech 2010 a 2011, kdy zemřelo 499, respektive 418 amerických vojáků. Letos v zemi zahynulo 55 amerických vojáků.

Autor: ČTK
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!