Hongkong v kleštích. Asijského tygra ohrožuje nová studená válka | E15.cz

Hongkong v kleštích. Asijského tygra ohrožuje nová studená válka

Jan Žižka

Share on Facebook Messenger

Říše středu vnucuje Hongkongu nový bezpečnostní zákon, který umožní trestat „podvratnou činnost“. Kritici tvrdí, že tím Peking odebere bývalé britské kolonii jakoukoli autonomii. Američané reagují hrozbou, že Hongkongu zruší zvláštní status, který umožňoval vzájemný obchod bez jakýchkoli bariér. Asijský tygr se tak může stát jednou z prvních obětí nové studené války.

Napjaté vztahy mezi Amerikou a Čínou ji připomínají stále více. S jedním zásadním rozdílem – oproti bývalému Sovětskému svazu je dnešní Čína úzce propojena s „kapitalistickou“ ekonomikou. Ukázkovým příkladem je právě autonomní Hongkong – místo, kde se už celá desetiletí potkává čínský a západní svět. Obchodníci, bankéři, investoři, ale třeba i developeři nebo designéři. Hongkong měl pro Číňany zásadní ekonomický význam už v době, kdy ho ještě ovládali Britové.

Hongkong si dosud udržoval vlastní právní systém blízký tomu západnímu a nezávislé instituce včetně centrální banky i autonomních regulátorů finančního trhu. Kdyby tyto vymoženosti postupně ztrácel – což nyní nelze vyloučit – přišel by také o své konkurenční výhody. Díky nim mu dosud nejen západní, ale i čínské firmy dávaly často přednost před finančními centry v Šanghaji nebo Šen-čenu. Právě v Hongkongu získávají Číňané přístup ke globálnímu kapitálu.

Tengův odkaz

Politický a ekonomický režim v Hongkongu dodnes oficiálně vychází z principu „jedna země, dva systémy“. Jeho duchovním otcem byl čínský vůdce a proslulý reformátor Teng Siao-pching. Za jeho vlády se rodila hospodářská síla Číny, která dnes útočí na pozici nejsilnější ekonomické mocnosti. 

O Tengův odkaz se paradoxně opírá i současný prezident a komunistický šéf Si Ťin- -pching, který chce v Hongkongu rozhodně potlačit jakoukoli neposlušnost.

Australský analytik mezinárodních vztahů Stan Grant v článku na webu televize ABC News připomněl jednání Tenga s britskou premiérkou Margaret Thatcherovou o budoucnosti Hongkongu v roce 1982. Čínský vůdce tehdy prohlásil, že by mohl poslat do Hongkongu armádu a okamžitě ho obsadit. Thatcherová připustila, že by mohl a Británie by tomu nemohla nijak čelit, ale znamenalo by to konec Hongkongu jako takového se všemi jeho ekonomickými přednostmi.

Peking v minulosti několikrát kývl na kompromis a byl ochoten se kontroly nad Hongkongem v zájmu čínské ekonomiky do jisté míry vzdát. Zároveň ale nikdy nepřipustil, že tuto autonomní oblast trvale ponechá svému osudu. Jednota Číny, která přit

om rozhodně není národnostním monolitem, měla vždy přednost a odstrašující případ rozpadu Sovětského svazu pekingské vůdce v jejich přesvědčení jen utvrdil. Postoj k Hongkongu má také národně-sentimentální souvislosti. Si Ťin-pching podle Stana Granta považuje bývalou kolonii za symbol ponížení Číňanů – Britové ji ovládli během opiových válek v 19. století.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.