Clintonová se před nástupem do ministerského křesla v roce 2009 na Powella obrátila s dotazem, jak ve funkci používat osobní e-mail, a ne pracovní, a jak by mohla dál jako šéfka diplomacie využívat svůj telefon BlackBerry. „BlackBerry jsme neměl. Co jsem měl, to byl osobní počítač připojený na soukromou telefonní linku. Tak jsem mohl být přímo ve spojení s širokou řadou přátel, aniž by to šlo přes servery ministerstva zahraničí,“ odpověděl Powell.
„Používal jsem to i pro pracovní věci s některými zahraničními představiteli a některými vysoce postavenými lidmi z ministerstva ke kontaktu na jejich osobní e-mailové účty. Stejně jsem si počínal i na cestách v hotelích,“ dodal s tím, že vedle počítače měl ještě PDA (malý kapesní počítač).
Powell nyní tvrdí, že Clintonovou nepobízel k tomu, aby používala pro pracovní účely soukromý e-mail. Jeho mluvčí v prohlášení uvedl, že jí jen popsal, jak používal svůj soukromý e-mail od poskytovatele internetových služeb AOL k neutajované komunikaci a jak to zlepšilo jeho spojení s úřadem. „Pro utajované záležitosti používal zabezpečený počítač ministerstva,“ dodal.
Z výňatků zpráv také vyplývá, že Powell Clintonovou varoval, aby byla s využíváním BlackBerry opatrná. Rovněž ji upozornil na hrozbu hackerů. Skandál s e-maily Clintonové se táhne od jara 2015. Na veřejnost se dostal, když ministerstvo zahraničí požádalo bývalé ministry o zaslání služební elektronické komunikace kvůli archivaci. Clintonová prý předala úřadu 55 tisíc stránek úředních emailů, které však byly uloženy v její soukromé schránce.
Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který se případem zabýval, kauzu odložil, přestože Clintonovou za "krajně nedbalé" využívání soukromého serveru kritizoval. Vyšetřovatelé ale nakonec dospěli k názoru, že nespáchala žádný zločin. „Mailovou aféru“ Clintonové nicméně v rámci nynější předvolební kampaně využívá její soupeř v souboji o Bílý dům, kandidát republikánů Donald Trump.
