Už v pátek irácká armáda osvobodila město Sámarra, které rebelové z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) v tomto týdnu obsadili, a podle agentury AFP se vládní jednotky chystají dostat zpět pod svou kontrolu ztracený Tikrít ležící 45 kilometrů severně od Sámarry.
Boje se nyní očekávají zejména právě v oblasti Bagdádu, od nějž jsou povstalci vzdáleni méně než 100 kilometrů. Mluvčí vedení ISIL v sobotu vyzval sunnitské vzbouřence, aby pochodovali na Bagdád a nedaleké město Karbalá, které patří k nejsvětějším místům šíitů. Cílem vzbouřenců je založit islámský chalífát na severu Sýrie a Iráku.
Vládním jednotkám by v obraně Bagdádu mělo pomoci přes 4200 dobrovolníků, kteří se již dostavili do náborových středisek v metropoli. Irácký premiér Núrí Málikí ve středu oznámil, že vláda vyzbrojí civilisty připravené bojovat proti extremistům. Nábory stále pokračují, dnes ale při granátovém útoku na jedno ze středisek u města Bákubá bylo zabito šest osob.
Washington v sobotu oznámil, že vysílá do Perského zálivu svou letadlovou loď USS George H.W. Bush, což by mělo poskytnout prezidentovi Baracku Obamovi řadu vojenských alternativ, kdyby se situace v Iráku dále zhoršila. Připraven pomoci irácké vládě je i šíitský Írán a podle prezidenta Hasana Rúháního by Teherán dokonce mohl zvážit spolupráci s letitým nepřítelem Spojenými státy.
Kerry vyzval irácké vůdce ke sjednocení
Americký ministr zahraničí John Kerry později prohlásil, že pomoc Spojených států Iráku proti vzbouřencům bude účinná, jen pokud se iráčtí vůdci sjednotí. Kerry v telefonickém rozhovoru s šéfem irácké diplomacie Hošjarem Zibarím rovněž vyzval Irák, aby bez odkladu ratifikoval výsledky dubnových voleb a rychle vytvořil novou vládu.
„Kerry zdůraznil iráckému ministrovi zahraničí, že pomoc USA bude úspěšná pouze v případě, že iráčtí vůdci budou ochotni zapomenout na spory a přijmou koordinované, efektivní kroky k vytvoření národní jednoty. Jen tak lze čelit hrozbě ISIL (Islámského státu v Iráku a Levantě),“ uvádí se v prohlášení amerického ministerstva zahraničí.
Ve volbách z 30. dubna získal podle předběžných údajů nejvíce parlamentních křesel blok stávajícího iráckého premiéra Núrího Málikího, který bude zřejmě sestavovat novou vládu. Předběžné výsledky byly zveřejněny v polovině května, ty konečné ale mají být oznámeny, až volební komise vyřeší podané stížnosti. To podle komise může trvat několik týdnů.
| Otázky a odpovědi k současné kritické situaci v Iráku: |
|---|
| Irák je zmítán násilím již roky, tak co je teď nového? Nejvážnější krizi v zemi za posledních několik let způsobila poměrně blesková ofenzíva islámských radikálů ze sunnitské organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), kteří postupují na jih k Bagdádu a nenarážejí zatím na větší překážky. V nejčernějších scénářích panují obavy z rozpadu země na sunnitskou, šíitskou a kurdskou část. |
| Kdy ofenzíva začala a jak pokračuje? Začátkem ledna ISIL ovládla město Fallúdža (asi 60 kilometrů západně od metropole Bagdádu) a částečně dobyla město Ramádí (metropole převážně sunnitské provincie Anbár). Před pár dny obsadila severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu a poté i město Tikrít, správní středisko provincie Saláhaddín, asi 150 kilometrů severně od Bagdádu. |
| Čeho chtějí radikálové z ISIL dosáhnout? Organizace ISIL, která vznikla z irácké odnože teroristické organizace Al-Káida, chce ustavit na severu Sýrie a Iráku islámský stát a spoléhá na podporu sunnitských kmenů. V Sýrii drží území východní provincie Dajr az-Zaur, kde se těží ropa. Podle některých názorů, například saúdskoarabského prince Fajsala, jenž dříve velel rozvědce, nebrala irácká vláda nebezpečí ISIL dlouho vážně. |
| Má irácká vláda dostatečnou kapacitu bezpečnostních složek? Papírově ano. Irácké bezpečnostní složky čítají asi 193 000 vojáků a na 500 000 policistů a členů polovojenských jednotek. ISIL má údajně nejméně 15 000 bojovníků, řada z nich jsou vojáci svrženého Saddámova režimu. Irácká armáda se ale stále formuje a například má jen velmi omezené letectvo. Podle některý názorů mohlo být chybou, že Spojené státy, které Irák opustily koncem roku 2011, pomáhaly budovat armádu podle západního vzoru. |
| Proč se tisíce vojáků irácké armády vzdávají či dezertují? V irácké armádě bojují šíité po boku sunnitů, z nichž ne všichni jsou ale ochotni položit život za vládu šíitského premiéra Núrího Málikího, jejíž politika podle nich utiskuje sunnitskou menšinu. Radikálové z ISIL také vojáky a policisty zastrašují, například na internet umístili video, které má ukázat, „jak skončí každý sunnita ochotný sloužit šíitské vládě“ - s uříznutou hlavu. |
| Zapojí se do bojů v Iráku zahraniční jednotky? Americký prezident Barack Obama v pátek oznámil, že USA Iráku pomohou, ale hlavní odpovědnost je podle něj na tamní vládě. Rozhodnutí o formě americké pomoci prý padne v následujících dnech, vyslání pozemních jednotek ale zcela vyloučil. Též Írán je připraven pomoci irácké vládě, íránský prezident Hasan Rúhání řekl, že by mohl při obnově bezpečnosti v Iráku dokonce zvážit případnou spolupráci s USA. |
