Írán nutně potřebuje západní investice a evropské země se mohou přetrhnout, aby resuscitovaly obchodní vztahy z dob minulých. Vše zatím nasvědčuje tomu, že evropské podniky mají před svými americkými konkurenty slušný náskok.
To je do velké míry dáno tím, že Evropanům stačí navázat na přerušené čilé obchodní vztahy z období před íránskou revolucí v roce 1979. Podstatnou roli hraje také to, že Spojené státy americké jsou v porovnání s Evropou značně opatrnější a zatím neruší zdaleka všechny sankce a omezení pro své firmy.
„Ještě dlouho nebude ve Spojených státech existovat zákon, který by americkým firmám umožňoval podnikat v Íránu,“ citovala CNN amerického politologa Madžída Rafízadeha. „To dělá z amerických firem hlavního poraženého konce sankcí.“
EU chce naopak svým členským státům a firmám umožnit obchod s Íranem bez velkých překážek a dovolit jim do Íránu prodávat vše od letadel přes dopravní stavby až po pojištění. Pro americké firmy bude nadále téměř nemožné založit si v Íránu vlastní zastoupení a to ani v případě spojení s íránskými partnery.
| Nešťastně načasovaná zpráva |
|---|
| Francie požádala podle agentury AP Evropskou unii, aby zvážila vyhlášení nových sankcí proti Íránu kvůli jeho raketovým zkouškám. Ve Francii právě včera zahájil návštěvu prezident Rúhání, který hovořil o nové kapitole ve vztazích s EU. Žádost prý přišla minulý týden na zasedání ministrů zahraničí EU, tedy dva dny poté, co EU a USA zrušily sankce výměnou za potvrzení OSN, že Írán zmrazil svůj jaderný program. AP tvrdí, že informaci dostala od dvou činitelů EU, kteří ji měli od od přímých účastníků jednání. Ani francouzská vláda, ani EU včera na výzvu AP, aby se k věci vyjádřily, nereagovala. |
Zatímco si americké firmy lámou hlavu, co by chtěly nebo mohly s Íránem dělat, prezident Rúhání tento týden vyrazil do Evropy.
Cílem první oficiální evropské návštěvy vysokého íránského politika do Evropy po více než deseti letech se staly Itálie a Francie. Právě tyto země byly do sedmdesátých let minulého století Íránu v Evropě nejblíže. Rychlost, s jakou Rúhání vyrazil do Evropy po oficiálním ukončení sankcí, ukazuje, že íránská ekonomika je po 37 letech v izolaci ve vážných problémech a evropské investice potřebuje.
Hned první Rúháního návštěva přinesla italským a francouzských firmám zakázky za desítky miliard eur. Italské stavební firmy podepsaly zakázky za 17 miliard dolarů, Francouzi zase dodají letouny Airbus a vozy Renault. Tyto obchody ukazují, kde jsou pro západní firmy v Íránu příležitosti. Írán potřebuje dobudovat dopravní infrastrukturu (Italové pomohou se železniční sítí), modernizovat letku svých aerolinií a vozový park celé země si o omlazení říká již dlouho.
| Druhá ekonomika v regionu pomýšlí na příčku nejvyšší |
|---|
| S necelými 400 miliardami dolarů hrubého domácího produktu a 77 miliony obyvateli je Írán po třicetimilionové Saúdské Arábii druhou největší ekonomikou regionu. Celé roky byl navíc odstřihnutý od obchodování se Západem a jeho bankovního systému. Není divu, že je tento trh nyní lákadlem pro západní firmy, které trpí slabým růstem na svých domácích trzích. |
 |
| Na rozdíl od svého královského regionálního rivala Saúdské Arábie, jehož rozpočet si musí vystačit jen s příjmy z prodeje ropy, se Írán snaží svoji závislost na ropě omezit. Nový rozpočet navrhuje pokles příjmů z prodeje ropy na 25 procent ze současných 33 procent. Nahradit ho mají vyšší daně. |
Írán hladově vyhlíží Evropany. Poslední uzavřená velká ekonomika se otvírá světu
