Íránské vojenské cvičení potrvá čtyři dny a bude se konat zejména v okolí Perského zálivu. Armáda bude zkoušet rakety, radary a letadla. Pravděpodobně tak Teherán dává najevo, že vnímá poslední spekulace o možném leteckém útoku zacíleném na íránská jaderná zařízení a chce ukázat, že na něj bude připraven.
Manévry testující protileteckou obranu přicházejí ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá na návštěvu inspektorů MAAE v zemi. Dle íránského rozhlasu MAAE Teherán požádala, aby pustil inspektory i do vojenského komplexu Parčin. Inspekce mají přispět k vyjasnění sporných bodů íránského jaderného programu, o což se svět snaží už mnoho let. Také tradiční spojenci Teheránu, jimiž jsou Rusko a Čína, podle diplomatů na Írán tentokrát tlačí, aby lépe spolupracoval.
Vojenská základna Parčin je nedaleko Teheránu a je to také středisko vývoje konvenčních zbraní. Panuje podezření, že v podzemí se skrývá zařízení, v němž Íránci pracují na atomovém výzkumu. To ale Teherán popírá.
V Komu prý přibude tisícovka odstředivek
Diplomatický zdroj z MAAE pak v neděli řekl televizi BBC, že Írán je připraven rozšířit své jaderné kapacity v přísně střeženém podzemním pracovišti u posvátného města Kom o tisíce odstředivek nové generace. Centrifugy by mohly urychlit výrobu obohaceného uranu.
Obohacování uranu je jádrem sporu se Západem, protože zvládnutí této technologie by Íránu umožnilo nejen získat palivo elektráren, ale také jadernou zbraň.
Írán ukazuje svaly i na moři
Po proplutí Suezských průplavem do Středozemního moře dnes do syrského přístavu Tartús dorazila dvě íránská vojenská plavidla. Mají se údajně podílet na výcviku syrského námořnictva. Informovala o tom dnes íránská zpravodajská síť IRINN. Írán je spojencem Sýrie a v době téměř rok trvajících nepokojů poskytuje Damašku i finanční podporu.
Od revoluce z roku 1979 je to teprve podruhé, co se íránské válečné lodi dostaly do Středozemního moře. Poprvé vyslal Teherán dvě plavidla Suezským kanálem loni v únoru. Také jejich cílem byla Sýrie a tehdy se hovořilo o testovací misi po pádu egyptského prezidenta Husního Mubaraka.
Íránský ministr obrany Ahmad Vahídí o plavbě prohlásil, že Írán „upevňuje sovu přítomnost v mezinárodních vodách, což je jeho přirozené právo a také důkaz jeho rostoucí námořní síly“.
Evropa zastavuje dovoz ropy z Íránu
Česká republika, Belgie a Nizozemsko podle Evropské komise zastavily dovoz ropy z Íránu. Řecko, Španělsko a Itálie ropu zatím dovážejí, její dovoz ale začaly omezovat. Írán podle agentury Reuters už o víkendu zastavil vývoz ropy některým odběratelům ve Francii a Velké Británii. Reagoval tak na sankce, které na něj za jeho kontroverzní jaderný program uvalily západní země.
Podíl íránské ropy na celkovém dovozu „černého zlata“ do České republiky činil za devět měsíců loňského roku 3,3 procenta, vyplývá z údajů ministerstva průmyslu a obchodu.
Přes 57 procent ropy proudí do Česka z Ruska přes ropovod Družba. Surovina z ostatních zemí, tedy z Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Íránu, se k nám dostává přes italský přístav Terst. Z tankerů se tam ropa dostává do ropovodu TAL, odtud teče do Bavorska. Tam se dostává do navazujícího ropovodu IKL, jenž vede do Česka.
Tuzemských cen pohonných hmot se dnešní zastavení odběru ropy z Íránu nedotkne, soudí analytik společnosti Broker Consulting Jan Šimek. „S cenou ropy zahýbalo samotné embargo a napětí na Blízkém východě. To, že se Česko připojilo, je naprosto marginální jak z hlediska ceny ropy, tak z hlediska finální ceny pohonných hmot. I kdyby se Česko nepřipojilo, ceny pohonných hmot by byly stejně vysoké,“ uvedl.
