Íránskému režimu docházejí peníze, zejména mladí nevidí žádnou budoucnost

Protesty v Íránu

Protesty v Íránu Zdroj: ČTK/AP

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí
Protesty v Íránu
Protesty v Íránu
Protivládní demonstrace v Íránu
Trosky ukrajinského letadla
7
Fotogalerie

Poslední vývoj nasvědčuje tomu, že americký prezident Donald Trump chce Írán přimět k poslušnosti spíše hospodářskými kroky. Není vyloučené, že se mu novými sankcemi podaří přiživit protesty, které v zemi znovu vypukly v reakci na sestřelení letadla UIA revolučními gardami. Podle expertů však už Bílému domu mnoho dalších ekonomických pák ke stupňování tlaku nezbývá.

Washington v pátek oznámil další vlnu postihů, která kromě politiků zasáhne i některé sektory íránské ekonomiky, například stavebnictví, textilní či hutní průmysl.

„Tyto trestající hospodářské sankce zůstanou v platnosti, dokud íránský režim nezmění své chování,“ vzkázal Trump. Experti však upozorňují na to, že Bílému domu zřejmě pomalu docházejí cíle postihů. Nová vlna sankcí má podle nich sice potenciál Írán dále poškodit, nebude však mít už takovou sílu jako předchozí.

Ropný sektor strádá

Trumpovy dosavadní kroky měly ničivý dopad především na íránský těžební sektor, který je pro zemi se čtvrtými největšími prokázanými ropnými rezervami klíčový. Washington vypověděl jadernou dohodu v květnu 2018 a v listopadu pak plně obnovil sankce vůči Persii.

Zatímco v roce 2017 těžil Írán v průměru 3,8 milionu barelů ropy denně, v roce 2018 to už bylo 3,5 milionu. Největší propad nastal v prvních čtvrtletích loňska, kdy se produkce snížila na 2,7 milionu barelů. Od té doby stále mírně klesá, podle posledních údajů OPEC činila v listopadu 2,1 milionu barelů. 

Není však úplně jasné, jak si stojí ropný export. Vlivem sankcí zřejmě poklesl dramaticky. V uplynulém roce se ale objevovaly zprávy o tajných plavbách tankerů se surovinou do Číny. Ještě lépe se zemi zřejmě daří prodávat ropné produkty.

Rostou ceny základních potravin

Americká zahraniční politika každopádně způsobuje velké výkyvy íránského hospodářství. Zatímco po podpisu jaderné dohody šlo v roce 2016 nahoru o 12,5 procenta, loni v důsledku její výpovědi a obnovení postihů o 9,5 procenta pokleslo.

Státní kasa je tak pod stále větším tlakem. Země se výpadky z příjmů z vývozu ropy snaží látat prodejem dluhopisů a státního majetku. Doufá také, že by jí mohly pomoci investice či půjčky z Ruska a z Číny.

Ekonomické potíže stále více pociťují obyvatelé země. Roste nezaměstnanost, a zejména náklady na živobytí.

Podle dostupných informací nyní Íránci zaplatí za základní zboží dvojnásobek oproti roku 2016. U některých potravin, například u čaje či hovězího masa, byl nárůst ještě strmější.

Mladí nevidí žádnou naději

Není proto nijak překvapivé, že protesty v zemi mají nejen politické, ale také ekonomické pozadí.

„Každý den, sotva lidé otevřou oči, čelí temné a nejasné budoucnosti,“ řekl deníku The Washington Post třicetiletý hudebník Mehdí Radžabiján. Írán se proto také potýká s odlivem mladých mozků, zemi každý rok opouštějí desítky tisíc vzdělaných lidí.

Role Bruselu

Evropská unie se od počátku snažila jadernou dohodu udržet při životě, čímž se dostala do sporu s Washingtonem. Theránu slibovala, že když bude závazky z úmluvy ctít, pokusí se mu kompenzovat škody způsobené americkými sankcemi.

Některé evropské země proto vytvořily obchodní mechanismus, který má postihy obcházet. Írán ale snahu nepovažoval za dostatečnou. Evropské státy přesto trvají na tom, že je ještě stále možné dohodu oživit.

Zůstává však otázkou, zda jsou nespokojení lidé schopní dosáhnout změn. Země zažila dramatické bouře naposledy loni na podzim. Režim však tehdy dal najevo, že je ochotný je tvrdě potlačit, a podle různých zdrojů zabil stovky demonstrantů.