Island chystá revoluci v cestovním ruchu. Stane se rezervací pro bohaté turisty

Island zřejmě využije pandemie k transformaci cestovního ruchu. Místo masového turismu chce nabízet drahé luxusní služby pro pár vyvolených.

Island zřejmě využije pandemie k transformaci cestovního ruchu. Místo masového turismu chce nabízet drahé luxusní služby pro pár vyvolených. Zdroj: Profimedia.cz

Unikátní hotel na Islandu umožňuje sledovat polární záři.
Unikátní hotel na Islandu umožňuje sledovat polární záři.
Národní park Þingvellir nedaleko hlavního města Reykjavíku. Islandské přírodě prý úbytek turistů prospěl.
Na Islandu letos klesl počet zahraničních návštěvníků o 79 procent.
Hlavní a největší město Islandu Reykjavík má 129 tisíc obyvatel.
6
Fotogalerie

Vláda v Reykjavíku letos v rámci boje proti koronaviru razantně omezila počty zahraničních návštěvníků. Teď se chystá turistům opět otevřít, v zemi budou dokonce moci pobývat šest měsíců v kuse, jak upozorňuje agentura Bloomberg

Platí to pro národy, které nepotřebují vstupní víza, tedy pro Američany i většinu Evropanů. Má to ale háček. Návštěvník nesmí pracovat přímo na ostrově a musí doložit měsíční příjem nejméně milion islandských korun, zhruba 160 tisíc českých korun.

Podobnou strategii nedávno zvolily další odlehlé státy. Také Bermudy, Barbados či Kajmanské ostrovy se snaží nalákat cizince k dlouhodobým pobytům. V době, kdy se všeobecně rozmáhá práce na dálku, je to poměrně logický krok. Island se však jako jediný rozhodl zaměřit výhradně na nejzámožnější cestovatele. Pro srovnání, k delšímu pobytu na Bermudách stačí složit poplatek 263 dolarů, kolem 5800 českých korun.   

Islandská vláda své rozhodnutí nekomentovala. Tamní obyvatelé oslovení agenturou Bloomberg se nicméně domnívají, že cílem je přitáhnout do země zahraniční kapitál, ale bez davů turistů.

Ostrovu se zatím daří držet pandemii pod kontrolou, eviduje pouze pět tisíc osob pozitivně testovaných na koronavirus. Příval zahraničních návštěvníků by to ovšem mohl rychle změnit, neboť tamní zdravotní systém je vzhledem k populaci čítající necelých 370 tisíc obyvatel náchylný k přetížení. Politici chtějí zároveň předejít tomu, aby cizinci během koronakrize „kradli“ pracovní místa Islanďanům.   

„Hlavní myšlenkou je přitáhnout na ostrov profesionály ze Silicon Valley nebo San Franciska, aby své vysoké příjmy utráceli tady, a ne doma,“ domnívá se Ásta Helgadóttirová, bývalá členka islandského parlamentu. Ačkoli takoví dlouhodobí zahraniční hosté nebudou turisty v pravém slova smyslu, mohou si pronajímat nyní nevyužívané rekreační chaty a zaplnit prázdné stoly v restauracích. 

Podle Helgadóttirové lze očekávat, že nové podmínky přilákají zejména bohaté Američany, Kanaďany a Australany. Ostrovní země patrně využije pandemie ke kompletní restrukturalizaci cestovního průmyslu. Místo masového turismu se přeorientuje na luxusní služby pro pár vyvolených.    

Island v době před koronakrizí patřil k nejvytíženějším turistickým destinacím. V roce 2018 zemi „ohně a ledu“ navštívilo 2,3 milionu cizinců, zhruba šestinásobek stálých obyvatel. Počet návštěvníků letos klesl o 79 procent. Některé podniky tím utrpěly, ale země, která dříve bojovala s nadměrným turismem, začala objevovat světlé stránky nového trendu.

Einar Saemundsen, ředitel islandského národního parku Þingvellir, například zmiňuje příznivý vliv na přírodu. V zemi rovněž vznikají projekty drahých hotelů pro malý počet hostů. Příkladem může být hotel Retreat at Blue Lagoon, kde návštěvník zaplatí v přepočtu kolem 40 tisíc korun za noc.

Rezort Six Senses zase hodlá od roku 2022 provozovat hrstku rekreačních chat rozmístěných uprostřed islandské divočiny na ploše šestnácti kilometrů čtverečních. Bude uhlíkově neutrální a dovolená v něm zjevně nebude patřit k nejlevnějším.