Jako jedna z mála zemí se Itálie stále nedokázala vzpamatovat z hospodářské a finanční krize v roce 2009, která zemi poslala do dlouhotrvající recese a stagnace bez jakéhokoliv výrazného hospodářského oživení.
Hrubý domácí produkt je podle statistik v roce 2016 nižší než před 10 lety a budoucí predikce moc optimismu nepřinášejí.
Dluhové hospodářství
Politici si místo potřebných tvrdých reforem, které by Itálii zvýšily konkurenceschopnost, raději zvolili cestu populismu. Rozpočtové deficity se proto řešily zadlužováním, dluh už dosahuje 132 procent hrubého domácího produktu (HDP) a je po Řecku druhý nejvyšší v eurozóně.
„Celkový dluh (vládní, soukromý a podnikatelský) v ekonomice dosáhl už 259 procent a oproti roku 2007 vzrostl o 55 procent,“ uvedl bývalý australský bankéř, akademik a spisovatel Satyajit Das.
Kromě státu má problémy s dluhy i řada italských měst, například dluhy Říma už přesáhly 13,6 miliardy eur s tím, že město už má přibližně 12 tisíc věřitelů.
Obrovské náklady například vytváří nefunkční systém sběru odpadu, který může vést k tomu, že Řím bude zaplaven odpadky a městu bude hrozit neapolský scénář, kdy ulice města zaplaví odpadky. Sama Neapol už bankrot vyhlásila, kvůli naprosto nefunkčnímu systému sběru odpadu musela v minulosti ve městě zasahovat armáda.
Ztracená generace bez práce
Nadměrné regulace, především na pracovním trhu, společně s neefektivním vymáháním práva zase drtí malé a střední společnosti, které nevytvářejí dostatek pracovních míst. V zemi už nezaměstnanost dosahuje 11,4 procenta s tím, že v řadě jihoitalských měst přesahuje 20 procent.
Nejhorší možnost uplatnění na trhu práce mají především mladí lidé ve věku 15–24 let, kde bez práce je 40 procent lidí. V Německu jich přitom je jen 7,2 procenta.
Vyhlídky na obrovskou krizi
V letošním roce se předpokládá, že HDP by měl v zemi vzrůst jen o jedno procento s tím, že i tyto předpoklady jsou velmi nejisté a vše může být jinak. Důvodem jsou problémy bank, které mohou Itálii poslat do hluboké recese.
Odhaduje se, že italské banky mají nesplacené úvěry v objemu 360 miliard eur, což znamená neuvěřitelných 18 procent jejich úvěrového portfolia. Italské banky ale také drží značnou část italského dluhu.
Podle Desmonda Lachmana z Amerického podnikatelského institutu mohou problémy Itálie způsobit značné potíže celé světové ekonomice: „Itálie je velmi integrována v globálním finančním systému. Trh se státními dluhopisy dosahuje v přepočtu 2,5 bilionu dolarů a jedná se o třetí největší suverénní trh na světě. Je nemyslitelné, že problémy na italském trhu nebudou mít zásadní dopad v celosvětovém finančním systému. Dopad může být charakteristický obdobným způsobem jako v případě bankrotu banky Lehman Brothers v roce 2008,“ uvádí.
