Italskou ekonomiku drtí epidemie koronaviru, hrozí jí finanční krize

Koronavirus v Itálii

Koronavirus v Itálii Zdroj: Reuters

Čištění ulic v italském Miláně. (13.3.2020)
Prázdné ulice v Itálii. (13.3.2020)
Čištění ulic v italském Miláně. (13.3.2020)
Italský Řím ochromil koronavirus, karanténa celé země a obavy z pandemie (12.3.2020)
Italský Milán ochromil koronavirus, karanténa celé země a obavy z pandemie (12.3.2020)
11
Fotogalerie

Pro záchranu uděláme cokoliv, prohlásil v roce 2012 tehdejší italský šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Jeho slova se týkala celé eurozóny, kterou srážely na kolena dluhy členských zemí i bank. Italští politici dnes žádají, aby podobný přístup platil i teď – v době, kdy epidemie koronaviru drtí ekonomiku jejich země a kdy rostou obavy, že na Apeninském poloostrově startuje další evropská hospodářská, či dokonce finanční krize.

Koronavirus zasáhl evropskou ekonomiku na nejcitlivějším místě. Už tak silně zadlužená Itálie musela kvůli boji s epidemií zmrazit velkou část své ekonomiky. Každé další opatření v zájmu veřejného zdraví a s ním spojené náklady znamenají z hlediska finančních investorů zase o něco vyšší riziko, že Řím ztratí nad svými veřejnými financemi kontrolu. To zase prodražuje splátky italského dluhu. Země se ocitá v začarovaném kruhu.

Dluh vyšší než HDP

Už nyní je tamní veřejný dluh v poměru k výkonu ekonomiky druhý nejvyšší v eurozóně hned po Řecku. Dosahuje více než 130 procent italského hrubého domácího produktu. Vláda se teď navíc nejspíš bude muset zaručit za půjčky bank poškozeným firmám i domácnostem a jejich výhodnější splátky. Právě italské banky ale mají ve svém portfoliu daleko vyšší podíl špatných aktiv oproti svým konkurentům v dalších evropských zemích – podle některých údajů v průměru více než dvojnásobně. Kromě toho jsou významným věřitelem vlastní vlády, drží zhruba čtvrtinu italských obligací.

A investoři si dobře vzpomínají na to, k čemu vedla v některých zemích EU kombinace bankovních a vládních dluhů během krize eurozóny před necelými deseti lety. Itálie byla už tehdy jedním z „bolavých míst“ Evropské měnové unie. Nakonec ale nepotřebovala mezinárodní pomoc v takové míře jako jiné státy – Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko nebo Kypr.

Je jisté, že italskou ekonomiku čeká letos propad. Otázkou zůstává, jak silný nakonec bude, až se plně projeví veškeré důsledky zmrazení či výrazného omezení cestovního ruchu, dopravy, mnoha dalších služeb i průmyslových sektorů. Italský ministr financí Roberto Gualtieri uvedl, že hrubý domácí produkt by mohl v letošním prvním čtvrtletí klesnout o 7,5 procenta oproti předchozím třem měsícům. Skepsi prohlubuje skutečnost, že epidemie koronaviru v první fázi nejvíce zasáhla průmyslový a finanční sever země, který je hospodářským tahounem celé Itálie.

Proč právě Itálie?

Kdyby právě na Itálii tvrdě dopadla také finanční krize, mělo by to mnohem zásadnější důsledky – po brexitu jde o jednu ze tří největších ekonomik EU a osmou největší na světě. Dříve či později by dolehla na celou eurozónu. Nejde ale jenom o finanční a měnové vazby s ostatními zeměmi, které také platí eurem. Například italský automobilový průmysl je silně propojený s německým – firmy z obou zemí jsou součástí dodavatelského řetězce, jehož nabourání by mělo negativní dopad na celý evropský průmysl.

Výstižně to napsal ekonomický publicista Larry Elliott v britském listu The Guardian: Pokud by si Evropská komise v Bruselu a Evropská centrální banka ve Frankfurtu mohly vybrat jednu zemi, které se má vyhnout epidemie koronaviru, určitě by to byla Itálie. 

Veřejný dluh a nesplacené půjčkyVeřejný dluh a nesplacené půjčky | E15

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!