V Izraeli se v poslední době hovořilo o neúčinnosti diplomacie na zbrzdění íránských jaderných ambicí a o nutnosti útokem zabránit Íránu získat jadernou bombu. „Může to být letos, ale rok 2013 je další možnost. Musíme vyčkat na účinek sankcí a diplomacie i na to, jak se Írán rozhodne,“ citoval deník vysokého bezpečnostního představitele.
Premiér Benjamin Netanjahu v úterý prohlásil, že sankce Írán poškozují, ale není podle něj ještě jasné, zda Teherán přimějí zastavit zbrojní program. Izrael by názor na čas útoku znovu přehodnotil, kdyby začal Írán obohacovat uran na vyšší úroveň a začal vyvíjet bombu.
USA se s Izraelem na nutnosti útoku rozcházejí, ale rozvědky obou zemí se shodují v tom, že hrozba skutečně nastane, jakmile Íránci začnou uran obohacovat na zbrojně využitelnou úroveň, tedy na 90 procent.
Někteří izraelští představitelé včetně ministra obrany Ehuda Baraka ale upozorňují, že Írán svá zařízení stěhuje do podzemí a stále zdokonaluje jejich ochranu, takže útočit na ně brzy ztratí smysl. Podle něj je třeba zaútočit dřív, než Íránci začnou s obohacováním na 90 procent. Zatím uran obohacují pro potřeby svého výzkumného reaktoru na 20 procent.
Írán chce o jádru jednat v Iráku, ne v Turecku
Írán dnes prohlásil, že chce, aby se příští jednání o jeho jaderném programu s šesti velmocemi nekonala v Turecku, jak se navrhovalo dosud, ale v Iráku.
Írán měl v minulosti s Tureckem dobré vztahy. Na jejich zhoršení v poslední době má podíl rozdílný názor na Sýrii. Turecko zavedlo sankce proti Damašku a kritizuje tamní krveprolití. Teherán podobně jako Bagdád stojí za Damaškem.
S Íránem mají znovu jednat stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo. Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová v sobotu prohlásila, že rozhovory se budou konat 13. a 14. dubna v Istanbulu. Rusko naproti tomu tvrdí, že o místu a datu se ještě nerozhodlo.
Zatím poslední rozhovory v tomto složení se konaly loni v lednu a skončily neúspěchem. Írán tehdy odmítl předat do úschovy svůj obohacený uran výměnou za palivo do výzkumného reaktoru. Místo toho zvýšil kapacity obohacování a trvá na tom, že má na tuto technologii právo.
Günter Grass: Jaderný Izrael ohrožuje světový mír
Do aktuální diskuse, jak řešit jaderné ambice Íránu, nově vstoupil i německý spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass. V novém textu zveřejněném v několika světových denících varuje, že Izrael coby jaderná mocnost ohrožuje křehký světový mír.
Grass ve své básni v próze ostře kritizuje pokrytectví Západu, pokud jde o pravděpodobný jaderný program Izraele. Žádá, aby jak izraelská, tak íránská vláda umožnily „neomezenou a trvalou kontrolu izraelského jaderného potenciálu i íránských jaderných zařízení mezinárodní instancí“.
Literát také kritizuje Německo za prodej vojenských ponorek Izraeli. Grass se ptá sám sebe, proč si zakázal pojmenovat zemi, která prý už léta tajně disponuje nekontrolovaným jaderným potenciálem. Kdo však toto mlčení prolomí, musí podle něj počítat s trestem. „Obvyklý je verdikt 'antisemitismus',“ tvrdí spisovatel, jenž se narodil v dnes už polském Gdaňsku.
Grass v roce 2006 přiznal, že se jako sedmnáctiletý stal na konci 2. světové války členem nacistických jednotek Waffen-SS. Kritikové mu vyčítají, že o tom desítky let mlčel, zatímco ostatní kritizoval kvůli jejich nacistické minulosti.
Devětaosmdesátiletý publicista Ralph Giordano Grassovu kritiku Izraele odsoudil. „Málokdy mnou něco tak otřáslo,“ napsal Giordano agentuře DPA. „Toto převracení skutečností, kdo koho ohrožuje, se mě zvlášť dotýká, protože to pochází z úst Güntera Grasse,“ napsal spisovatel židovského původu.
„Báseň je nevkusná, ahistorická a svědčí o neznalosti situace na Blízkém východě,“ řekl dnes mluvčí frakce vládní CDU/CSU Philipp Missfelder deníku Kölner Stadt-Anzeiger.
