Izrael platí za likvidaci nepřátel vysokou cenu. Technologický sektor je v ohrožení
Rok trvající boje a napětí na Blízkém východě dusí lokální ekonomiky, tu izraelskou nevyjímaje. Růst HDP země zaostává za očekáváním a rozpočtový deficit bobtná. Některé izraelské firmy mají potíže se sháněním pracovníků a mnohá odvětví v čele s cestovním ruchem trpí nejistotou. Ekonomové se obávají, že hospodářské škody budou trvalejšího charakteru a mohou poškodit klíčový technologický sektor.
Válka v Pásmu Gazy, snaha o likvidaci libanonského hnutí Hizballáh, střety s dalšími spojenci Íránu a napětí na Západním břehu Jordánu dohromady začínají být náporem i pro poměrně odolnou izraelskou ekonomiku. „Izraelská ekonomika může být solidní, ale stejně se potýká s tím, aby ustála tuto válku, která trvá příliš dlouho,“ řekl AFP francouzsko-izraelský ekonom Jacques Bendelac. Varoval proto před možnou recesí, pokud boje brzy neustanou.
Ve stavebnictví a zemědělství chybějí Palestinci
Hrubý domácí produkt země podle předběžných údajů ve druhém čtvrtletí stoupl o 1,2 procenta v porovnání s předchozím obdobím, přestože ekonomové oslovení agenturou Bloomberg v průměru očekávali růst o 5,9 procenta. I ten nejnižší odhad poměrně výrazně předčil realitu. Izraelská ekonomika přitom v uplynulém období vykazovala velké výkyvy. V posledním kvartálu loňského roku se po zahájení operace v Gaze smrskla o téměř 21 procent, v prvním letošním pak o sedmnáct procent povyskočila.
Před útoky Hamásu předpovídal Mezinárodní měnový fond, že se izraelský HDP v letošním roce zvýší o 3,4 procenta, nyní projekce ekonomů počítají s růstem mezi jedním až dvěma procenty. Jedním z největších problémů je export, který klesá už několik čtvrtletí po sobě. Zpomalení je také silně dáno problémy ve stavebnictví.
Tento průmysl spoléhal na zhruba sto tisíc Palestinců ze Západního břehu Jordánu, kteří ale v současnosti mají do Izraele odepřený vstup. Vláda nebyla schopná nahradit je zahraničními pracovníky, navíc si firmy stěžují na jejich nižší kvalitu oproti palestinským zedníkům, kteří si dovednosti předávají z generace na generaci.
Tempo výstavby tak zpomalilo a nemovitosti zdražují. Stejný problém s palestinskými pracovníky se týká i zemědělství, což žene nahoru zejména ceny zeleniny. Zákaz pochopitelně ekonomicky dopadá i na obyvatele břehu. „V druhé polovině roku je pravděpodobné, že aktivita ekonomiky zeslábne,“ řekl navíc Bloombergu Ronen Menachem z Mizrahi Tefahot Bank. Počet volných pracovních míst podle něj přibývá a potíže s obsazováním pozic budou i nadále omezovat růst.
Strádá také izraelský turismus, počet návštěvníků země letos poklesl. Od ledna do července ji navštívilo jen půl milionu lidí, což je podle ministerstva turistiky čtvrtina loňských čísel. Sektor zatím vyčíslil válkou ušlý zisk na zhruba pět miliard dolarů. Hotely snižují ceny a propouštějí zaměstnance.
Na nedostatek práce si stěžují i průvodci. „Od října 2023 dodneška jsem měl jednu skupinu z Indie. Neustále se snažím přesvědčit Izraelce, aby cestovali, ale i uvnitř země existují omezení, kam kvůli válce lze vyrazit,“ popsal v létě situaci podle The Jerusalem Post Hidža Morsí, který tuto práci vykonává léta a přestál i koronavirovou pandemii.
Místo inovací prostředky na obranu
Přímé výdaje na vojenský zásah v Gaze vyčíslilo ministerstvo financí v srpnu na sto miliard šekelů (přes 26 miliard dolarů). Náklady včetně těch na ubytování Izraelců, kteří museli opustit své domovy, by se však mohly podle centrální banky do konce příštího roku vyšplhat až na 250 miliard šekelů. Odpovídá to přibližně dvanácti procentům hrubého domácího produktu, a to do kalkulace ještě ani nebyly započteny boje s Hizballáhem v Libanonu, případně větší střety s Íránem.
Rozpočtový schodek přitom bobtná už nyní a zřejmě letos dosáhne zhruba osmi procent HDP. To je dvojnásobek proti loňskému roku. Agentura S&P Global na začátku října zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Izraele o jeden stupeň na známku A. Svůj krok odůvodnila očekáváním, že boje v zemi budou pokračovat až do příštího roku, a Izraeli navíc hrozí odvetné útoky. Krátce předtím se ratingová agentura Moody’s odhodlala ke snížení známky hned o dva stupně.
To zemi může zdražit půjčky a vyvolat další potíže. „Úroky ze státního dluhu jsou hrazeny ze státního rozpočtu, takže pokud Izrael bude muset platit více na obsluhu svého dluhu, vláda bude mít méně prostředků na důležité služby, jako je vzdělávání a sociální péče, a pravděpodobně bude muset zvýšit daně,“ řekl listu The Times of Israel hlavní ekonom IBI Investment House Rafi Gozlan.
Panují přitom obavy, že zvyšování daní či škrty na služby by společně se špatnou bezpečnostní situací mohly vést k exodu vzdělaných obyvatel země, a to především z technologického sektoru. „Nemusí to ani být ve velkém počtu, protože technologický sektor je velmi závislý na několika tisících nejinovativnějších, nejkreativnějších a nejpodnikavějších jednotlivců,“ řekla CNN někdejší guvernérka centrální banky Karnit Flugová. Obává se i toho, že by vláda mohla zarazit investice, aby uvolnila další prostředky na obranu.
Technologický sektor je přitom pro zemi extrémně důležitý. V současnosti představuje pětinu izraelské ekonomiky, zatímco před třiceti lety to bylo šest procent. Na exportu se podílí více než z poloviny a jeho pracovníci zajišťují přes třetinu daňových příjmů. Od loňského října se ale místní startupy potýkají s povoláváním zaměstnanců do armády a jejich byznys narušily i útěky obyvatel do bezpečnějších míst, zejména z oblastí u hranic s Libanonem.
Varování před další ztracenou dekádou
„Čtyři nebo pět měsíců jsem nebyl k dispozici. Byl jsem v Gaze, nemohl jsem ani provádět hovory přes Zoom, takže bylo prostě hrozně těžké být součástí společnosti, kterou jsem právě založil,“ popsal The Times of Israel své potíže Ophir Dror, jeden z tvůrců nového kybernetického startupu. „V době vypuknutí války jsme byli čtyři zakladatelé a čtyři zaměstnanci. Protože mé jednotce chyběla spousta vybavení, jeden ze zakladatelů začal shánět peníze. A asi měsíc a půl se kancelář ve skutečnosti nezabývala kybernetickou bezpečností, ale nákupem různých zásob, jejich balením a posíláním balíků,“ vylíčil.
Startup přesto v této náročné etapě zvládl získat důvěru investorů, sehnat prostředky na rozvoj svého produktu a nabrat další zaměstnance. Jenže s tím, jak válka nebere konce, nervozita ohledně budoucnosti v odvětví roste. Komentátoři upozorňují, že většina financí v poslední době směřovala do už zavedených projektů místo do těch ve fázi zárodku. Zahraniční technologické firmy v zemi kvůli současné situaci zavírají svá výzkumná a vývojová centra. To jsou další rizika pro úprk talentů.
Zatímco premiér Benjamin Netanjahu a ministr financí Becalel Smotrič uklidňují, že po válce ekonomiku země čeká rychlá a intenzivní obnova, někteří odborníci se bojí dalekosáhlých dopadů, protože ani izraelská odolnost podle nich nemůže být věčná. Míní, že bude potřeba investory motivovat například daňovými úlevami, aby nadále vkládali peníze do izraelských nápadů. Pokud vláda nezasáhne, nezvýší rozpočet inovační agentury a neučiní další kroky k podpoře technologického sektoru, zaplatí za to země vysokou cenu, řekl zmíněnému izraelskému listu například ekonom Sergei Sumkin z Reichman University.
Podotýká, že v pětiletce před současnými boji odvětví rostlo trojnásobným tempem oproti zbytku ekonomiky. „Jestli bude tato platforma pro růst ekonomiky poškozena a my nebudeme schopni v příštích letech růst tempem alespoň 3,5 procenta, budeme nejen čelit ztracené dekádě, ale také nebudeme moci financovat náklady na obranu a bezpečnost země,“ je přesvědčen.
Také výzkumníci z The Institute for National Security Studies hovoří o tom, že izraelská ekonomika zůstane i po uklidnění situace v horší kondici než před válkou. Ve své srpnové zprávě varovali, že zemi hrozí recese podobná ztracené dekádě po jomkipurské válce v roce 1973.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
