V izraelském přístavu Haifa přistává turecký trajekt, ze kterého vzápětí na molo vyjede 37 kamionů. Několik set metrů dlouhý konvoj, převážející zboží z Evropy do Jordánska a dál na Blízký východ, se poté vydává na cestu přes severní Izrael.
Ještě před třemi lety putovaly kamiony z Evropy do Asie o několik set kilometrů severněji. Kvůli občanské válce v Sýrii se ale tato trasa stala příliš nebezpečnou. „Příliš mnoho problému, příliš mnoho zbraní, příliš mnoho bojů,“ vysvětluje rumunský řidič Ismail Hamad. Syrskou cestu využíval po třicet let, teď má ale podle svých slov jedinou volbu – Izrael.
Provoz roste o stovky procent
Syrský chaos tak má pro Izrael nečekaný hospodářský přínos. Počet kamionů překračujících hranici mezi Izraelem a Jordánskem od roku 2011 stoupl o přibližně 300 procent na 10 589 za rok. Posílil především vývoz z Turecka do Jordánska a dalších arabských zemí, zahrnující hlavně potraviny, ocel, strojírenské výrobky a léky.
Podle tureckého ministerstva dopravy byl nárůst tranzitní nákladní dopravy přes Izrael ještě větší. Zatímco v roce 2010 byly z Turecka do Izraele vyvezeny kontejnery se zbožím určeným na další vývoz o hmotnosti necelých 18 tisíc tun, loni se na stejnou trasu vydalo už více než 77 tisíc tun zboží.
Izrael se navrací ke své historické roli tranzitní země, mostu mezi kontinenty, kudy procházejí dávné obchodní stezky
Provoz na hranici mezi Sýrií a Tureckem naopak utichá. Loni přes ni projelo jen asi 55 tisíc vozidel – polovina ve srovnání s rokem 2010. Většina zboží byla přesměrována přes Egypt, uvádí turecká Asociace mezinárodních dopravců. Díky nově otevřené lodní lince do Haify ale část zásilek proudí i přes Izrael. „Linka do Haify byla otevřena jen kvůli válce v Sýrii,“ uvádí i turecká společnost U.N. Ro-Ro, která trajekty provozuje.
Cesta se zkrátí o několik dní
Rostoucí mezinárodní obchod vyvolává v Izraeli naději, že by se židovský stát mohl stát branou pro zboží do arabského světa. Posilování obchodních vztahů s arabskými sousedy je Izraeli citlivým politickým tématem, podnikatelé a někteří diplomaté ale nyní cítí příležitost toto tabu prolomit.
„Izrael se navrací ke své historické roli tranzitní země, mostu mezi kontinenty, kudy procházejí dávné obchodní stezky,“ říká Yael Ravia-Zadok, šéfka oddělení blízkovýchodních ekonomických vztahů izraelského ministerstva zahraničí, která zároveň vede vládní pracovní skupinu pro podporu obchodu.
Tel Aviv vychází z jednoduché logiky: zboží z Evropy na Blízký východ a dále nyní obvykle pluje do egyptských přístavů, kde je přeloženo na kamiony, převezeno do přístavů na březích Rudého moře a následně putuje do cílové destinace. Cesta přes Izrael do Jordánska, Iráku či Saúdské Arábie, využívaná až do časů vzniku samostatného Izraele, je přitom podstatně kratší a také levnější. Například přepravu zboží z Turecka do Bagdádu by se zrychlila přinejmenším o několik dní a snížila náklady o polovinu.
Rozvoj omezují bezpečnostní kontroly
Většímu využití trasy ale brání řada překážek. Státem vlastněný přístav v Haifě má je omezenou kapacitu, vylodění kamionů zdržují i přísné bezpečnostní prohlídky. Zboží putující opačným směrem z arabských zemí přes Jordánsko do Izraele prochází na hraničním přechodu Most šejka Husajna zřejmě ještě přísnějšími prohlídkami. Za den dokážou celníci odbavit jen asi 90 kamionů a čekání na hranici obvykle trvá celý den.
Izrael si je těchto překážek vědom. Plánuje proto na březích Středozemního moře dva nové přístavy – jeden v Haifě a druhý o něco jižněji ve městě Ašdod. Terminály za miliardu dolarů mají provozovat zahraniční operátoři.
Letos bude dokončena také železnice z Haify do Bejt Še'anu nedaleko hranice s Jordánskem, poslední úsek k Mostu šejka Husajna by měl být hotový v roce 2017. Stoupnou má i kapacita samotného přechodu, skupina izraelských podnikatelů pak pracuje na expanzi blízké bezcelní zóny nazvané Jordan Gateway, tedy Brána do Jordánska.
