Jaceňuk chce odzbrojit radikály, vylučuje členství v NATO
Za vlády bývalého prezidenta Viktora Janukovyče Ukrajina členství v NATO oficiálně odmítala, přestože řady aliančních vojenských programů se aktivně účastnila. Po převratu se v ukrajinském parlamentu začaly ozývat hlasy pro členství v NATO a skupina poslanců už příslušný návrh zaregistrovala k projednání ve sněmovně.
Rusko se proti sbližování Kyjeva s NATO ostře staví a vojenskou spolupráci Ukrajiny se Západem hodnotí jako projev nežádoucího rozšiřování vlivu aliance do postsovětského prostoru. Z bývalých sovětských republik jsou členy NATO pobaltské země Litva, Lotyšsko a Estonsko, o členství energicky usiluje Gruzie.
Hlavní požadavky Moskvy
Odzbrojení ukrajinských polovojenských skupin, které Moskva označuje za fašistické a nacistické, je jedním z hlavních požadavků obsaženém v pondělním pětibodovém ruském plánu na vyřešení ukrajinské krize. Rusko rovněž žádá vyklizení objektů obsazených demonstranty, zavedení ruštiny jako druhého státního jazyka, federalizaci Ukrajiny, mezinárodní záruky její neutrality a uznání nezávislosti Krymu.
Podle agentury Reuters může Jaceňukův záměr odzbrojit radikály platit i na skupiny proruských aktivistů, kteří se dopouštějí násilností na východě země, zejména v Charkově, Doněcku a Luhansku. Útoky promoskevských skupin si v minulých dnech ve východoukrajinských regionech vyžádaly tři mrtvé.
Jaceňuk v projevu rovněž oznámil, že ve vládě zřídil post vicepremiéra pro decentralizaci, který by měl dohlížet na reformu státní správy. Ukrajinské oblasti a města by měly podle premiéra dostat co nejširší pravomoci a finanční zdroje pro svůj rozvoj. Změny budou součástí příští ukrajinské ústavy.
Federální Ukrajina nebude
Ukrajinský premiér zdůraznil, že rámcem pro decentralizaci státní správy musí být jednotná a unitární Ukrajina. Odmítl tak návrhy na federalizaci země, které prosazuje Rusko.
Jaceňuk se rovněž zmínil o legislativě regulující užívání státního jazyka ukrajinštiny. Potvrdil, že zrušení zákona o regionálních jazycích nevstoupilo v platnost, protože návrh schválený v únoru v parlamentu úřadující prezident Oleksandr Turčynov nepodepsal.
Na Ukrajině tak stále platí, že v regionech, kde žije alespoň desetina obyvatel některé z národnostních menšin, je vedle státního jazyka úřední řečí i daný regionální jazyk. Týká se to zejména ruštiny, která byla za regionální jazyk vyhlášena ve 13 z 27 ukrajinských oblastí.
Romancov: Čísla krymského referenda jsou buď zázrak, nebo manipulace
