Jan Vávra: Zpátky do šedesátek

zápisník, Jan Vávra

zápisník, Jan Vávra Zdroj: E15

Psychedelická droga LSD fascinuje vědce i více než sedmdesát let po objevu. Pomocí pokročilých skenovacích metod teď poprvé uviděli, jak funguje mozek člověka „na tripu“. Přesvědčili se, že látka způsobuje halucinace a prohlubuje mystický pocit jednoty se světem. Mozková centra spolu totiž komunikují mnohem provázaněji a příliš nedbají funkčního rozdělení.

Sousloví „vidět zvuky“ či „otevřít brány vnímání“ najednou nezní jen jako feťácké historky či zastaralé výplody fantazie spisovatelů Aldouse Huxleyho či Alana Wattse. Je to prostě vědecký fakt. A to už něco znamená.

Lze se tak vrátit na počátek šedesátých let, tedy k serióznímu psychologickému výzkumu změněných stavů vědomí a jejich využití v léčbě závislostí či odstraňování traumat. Čili do doby, než začalo LSD prokapávat z univerzit k nonkonformně laděné mládeži a skončilo na černém seznamu narkotik.

Vpravo mozková aktivita člověka po požití LSD, vlevo po podání placebaVpravo mozková aktivita člověka po požití LSD, vlevo po podání placeba | Imperial College London Vpravo mozková aktivita člověka po požití LSD, vlevo po podání placeba

Další revolty se ale dnes nejspíš netřeba bát. Instituce se té minulé dokonale přizpůsobily. Mystické zkušenosti, důraz na postmateriální hodnoty, hledání sebe sama a především na dosahování štěstí je běžnou součástí ezoterického televizního vysílání či propagace pracovních portálů nabízejících místo v korporátu.

Možná tu pravou revoluci zažehne Google, jehož umělá inteligence DeepDream vykresluje halucinogenní obrazce i bez požití LSD. Na její pocity se ale nikdo neptá.