Japonské ženy míří do lesů. Motorovými pilami mají oživit ekonomiku

Junko Otsuka je třicetiletá absolventka University of Tokyo, která opustila svou práci v hlavním městě a odešla pracovat do lesa. Počítač a klimatizovanou kancelář vyměnila za motorovou pilu a život uprostřed přírody. Stala se první "dřevorubkyní" ve společnosti Tokyo Chainsaws. Netradiční "kariérní postupy" jsou pokusem vlády, jak zabít hned několik much jednou ranou.

„Dozvěděla jsem se, že dřevo z japonských lesů leží ladem, protože nikdo o práci dřevorubce v Japonsku nestojí,“ popisuje Otsuka. Stejně jako Otsuka pracují v lesnictví už zhruba tři tisícovky japonských žen. Všechny vyslyšely výzvu japonské vlády, která chce netradičním programem oživit ekonomiku hned v několika ohledech, napsal deník Japan Times.

Předně, japonská vláda chce zvýšit zaměstnanost žen. Podle úřadu vlády jen necelých 70 procent japonských žen v produktivním věku mezi 25 a 54 lety věku má zaměstnání, což je údajně nejméně ze všech vyspělých zemí na světě. Analytici Goldman Sachs už dříve spočítali, že pokud by se procento pracujících Japonek zvýšilo na procentuálních úroveň pracujících Japonců, hrubý domácí produkt by poskočil až o 13 procent. To v současné složité ekonomické situaci není málo.

Lesnictví přitom vláda premiéra Šinzó Abeho nepodporuje jen tak. Kabinet tak chce řešit i palčivý problém s vylidňováním regionů. Jak spočítal web japanfocus.org, téměř devíti stovkám obcí hrozí do roku 2040 naprosté vylidnění v důsledku masivního exodu mladých lidí do velkých měst. Premiér Abe tak vidí v lesnictví velkou příležitost, jak vytvářet pracovní místa a udržet venkov naživu.

Dřevo zdrojem ekonomického růstu

Netradiční program kromě jiného hraje do karet i ohlášenému plánu zvýšit objem domácí těžby dřeva. V současné době jen necelá třetina zpracovávaného dřeva je z Japonska, do roku 2020 by to mělo být 50 procent.

Ekologové se však nemusejí obávat masivní deforestace. Více než dvě třetiny Japonska jsou zalesněné, přičemž 40 procent všech lesů je vysázeno uměle a připraveno k vytěžení a opakované výsadbě, ujistil Shinkichi Mizutani z organizace More Trees.

„Ve vyspělých ekonomikách s bohatými zdroji dřeva, například v Německu, je lesnictví důležitým průmyslovým odvětvím pro udržení hospodářského růstu a zaměstnanosti venkovské populace“, vysvětluje Hisashi Kajiyama, vedoucí výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu Fujitsu v Tokiu. Jak dodává, Japonsko bylo v tomto ohledu dlouhá léta výjimkou – což bylo způsobené mimo jiné poválečnou přestavbou země – ale situace se prý začíná měnit k lepšímu.

„Les může uzdravovat přepracované a vyčerpané lidi z velkých měst,“ tvrdí Junko Otsuka. „Pokud moje zkušenost přitáhne další zájemce, bude to skvělé,“ dodala.

Vývoj HDP Japonska 2004 - 2014
tradingeconomics.com

Japonská ekonomika padá
Třetí největší ekonomika světa prožívá nejhorší ekonomický propad od zemětřesení a tsunami před více než třemi lety. Ve druhém čtvrtletí se japonská ekonomika meziročně propadla o 6,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Reuters počítali v průměru dokonce s poklesem o 7,1 procenta.
Premiér Šinzó Abe, který se úřadu ujal na konci roku 2012 s ambiciózním plánem na znovunastartování dvě desetiletí stagnující a deflační ekonomiky, stále věří v rychlý obrat poklesu HDP své země. Nicméně v samotném červnu ekonomika trpěla nejvíce od března 2011, kdy došlo k ničivému zemětřesení, protože firmy se snažily o něco snížit své přebujelé zásoby ve skladech a nic nového nenakupovaly ani nevyráběly.