Japonsko se po dvou dekádách opravdu začíná vymaňovat z deflace, ale jeho ekonomika nadále neroste a Japonci vydělávají v nejlepším stále stejně. Třetí největší ekonomice světa tak reálně hrozí stagflace, tedy kombinace inflace a stagnující ekonomiky. Snaha vlády a centrální banky ukončit období deflace je pochopitelná, nyní se ale nabízí otázka, zda se Japonsku nedostává příliš mnoho inflace příliš rychle.
Vláda země vycházejícího slunce od dubna zvýšila prodejní daň, obdobu evropské DPH, o tři procentní body. Situace oživuje vzpomínky za zavádění eura v Evropě. Ceny v Japonsku se zdají růst více než jen o zvýšení daně. Japonská média přinášejí reportáže o velkých firmách, které využívají zvýšení daně jako výmluvu pro zvýšení cen.
Přehnaný růst cen v kombinaci se stagnujícími mzdami vytváří výbušnou atmosféru, která by se mohla premiérovi Abému vymstít. „Mzdy příliš nerostou,“ volí eufemismy Jošimasa Marujama, hlavní ekonom tokijské společnosti Itochu.
| Důvěra |
|---|
| Březnová důvěra spotřebitelů má hodnotu 37,5. Celých 90 procent účastníků průzkumu registrovalo v březnu nárůst cen. To je nejvíce za deset let. Při nástupu Abeho vlády v prosinci 2012 dosahovala důvěra hodnoty téměř 40 a loni v květnu kulminovala na 45,7. Průzkum se provádí mezi šesti tisíci domácností. |
„Zdá se, že ekonomický propad ve druhém čtvrtletí může být horší, než vláda a centrální banka čekají.“ Samotná vláda předpokládá v dubnu náraz právě kvůli zvýšení daně z prodeje. Japonci brali v březnu útokem obchodní domy, aby stihli nakoupit před zvýšením daně. Maloobchodní tržby v březnu meziročně vyskočily o 25,4 procenta.
