Už v úterý dostanou první Britové injekce proti nemoci COVID-19. Velká Británie si tak zajistila prvenství mezi západními zeměmi. Očkování začne pouhých šest dní poté, co země schválila vakcíny od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Projektu se v první fázi účastní padesátka nemocnic v Anglii. Rovněž v úterý se má začít očkovat také ve Skotsku, Walesu a v Severním Irsku, jak informuje například BBC. Nejtěžší bude podle britských zdravotníků přesvědčit veřejnost o bezpečnosti vakcíny.
První dostanou injekci občané starší osmdesáti let, zdravotníci a zaměstnanci domovů s pečovatelskou službou. Pak budou následovat senioři starší sedmdesáti let a jedinci se závažnými zdravotními problémy, které by koronavirus mohl ohrozit na životě. Britská vláda plánuje postupně zprovoznit až tisíc očkovacích center po celé zemi.
Stát zatím nakoupil čtyřicet milionů vakcín, což by mělo vystačit na očkování necelé třetiny z 67milionové populace Spojeného království. Podle britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka dorazí zhruba 800 tisíc dávek už tento týden. Většina obyvatel země by měla být naočkována k červenci 2021, tedy asi o dva měsíce dříve než občané Evropské unie.
Brexit prý distribuci neohrozí
Vakcíny se do Velké Británie dopravují letadly a nákladními automobily z Puurs v severní Belgii, kde se vyrábějí. Očkovací látka se přitom musí skladovat při –70 stupních Celsia, tedy při teplotě nižší, než která v zimě panuje v Antarktidě. Po převozu vydrží pouze několik dní. Panují samozřejmě obavy, zda se doprava nezkomplikuje, pokud Spojené království 31. prosince opustí Evropskou unii bez dohody, což se na základě vývoje vyjednávání z posledních dnů zdá velmi pravděpodobné.
„Je to nejspíš ten nejdůležitější produkt, takže určitě zajistíme, aby jeho zásoby byly dostupné za všech okolností,“ řekl v pondělí britský konzervativní poslanec James Cleverly. Politik připustil, že v případě nekontrolovaného brexitu by převoz vakcín mohla dostat na starost armáda.
Kabinet premiéra Borise Johnsona letos čelil opakované kritice za neefektivní testování, trasování a celkové nezvládnutí koronakrize. Velká Británie na jaře zavedla restriktivní opatření výrazně později než většina evropských zemí. Od začátku pandemie eviduje 1,7 milionu pozitivně testovaných osob, což je po Rusku, Francii a Itálii čtvrtý nejvyšší počet v Evropě. Ze všech evropských států má nejvyšší počet úmrtí. S koronavirem tam zemřelo přes 61 tisíc lidí. Londýn proto doufá, že si napraví reputaci alespoň důmyslným očkovacím systémem.
Velká Británie strádá rovněž po hospodářské stránce a rychlá distribuce vakcín by jí mohla umožnit brzké otevření ekonomiky. Zůstává však velkou neznámou, zda se Britové nechají dobrovolně očkovat. Látka od Pfizeru a BioNTechu by podle výrobců měla zabránit propuknutí nemoci s 95procentní úspěšností. Nakolik ale chrání před samotnou nákazou, stále není jisté.
Motivovat občany, aby si dali píchnout vakcínu, zkouší královna Alžběta II. (94). Panovnice v neděli uvedla, že se nechá očkovat i se svým o pět let starším manželem princem Philipem. Na druhé straně uznávaný americký epidemiolog a jeden z hlavních zdravotnických poradců Bílého domu Anthony Fauci minulý týden kritizoval Pfizer a BioNTech, že očkovací látku otestovaly příliš rychle.
Češi vakcíně nevěří
V Česku by měly být první dodávky vakcíny na přelomu ledna a února. Ministr zdravotnictví Jan Blatný tvrdí, že očkovací látka bude hrazena z veřejného zdravotního pojištění a očkování nebude povinné. Předběžně má Česko objednané vakcíny od pěti výrobců. Kromě očkovací látky od Pfizeru a BioNTechu by to měly být také produkty firem Johnson & Johnson, AstraZeneca, Sanofi a Moderna. Plán na skladování a distribuci vakcín v Česku ovšem teprve vzniká.
Lze rovněž očekávat velké potíže s přesvědčováním občanů o bezpečnosti očkovací látky. Z posledního průzkumu veřejného mínění vyplývá, že více než polovina Čechů si není jistá, zda se nechá naočkovat proti koronaviru. „Ovlivňuje je tlak dezinformací, ale i nedostatek srozumitelných, vědecky podložených informací týkající se vyvíjených vakcín,“ uvádí Markéta Kolanová z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Svou roli v avizované neochotě dát se očkovat hraje podle ní také „dlouhá léta živený odpor proti očkování podložený nepravdivými údaji o jeho škodlivosti“. Jestli bude česká vláda aktivně oslovovat občany z rizikových skupin a vakcinaci jim nabízet, nebo zda vše nechá na aktivním zájmu obyvatel, ministerstvo zdravotnictví zatím neprozradilo.
