Obama v neděli uvedl, že shodu je potřeba najít do deseti dnů. Dnes k dluhovému limitu uspořádal zvláštní tiskovou konferenci, kterou chtěl podle komentátorů zvýšit tlak na své republikánské protějšky, aby byli svolnější k dohodě. Zdůraznil, že je ochotný ke kompromisům a že to očekává i od druhé strany.
V současnosti je podle něj nejvhodnější doba problém řešit, později to prý bude komplikované kvůli blížící se předvolební kampani. Šéf Bílého domu proto chce dlouhodobé řešení. Zdůraznil, že provizorní zvýšení stropu pro zadlužení nepodepíše. „Nebudeme riskovat bankrot kvůli tomu, že se nedokážeme povznést nad politické spory,“ řekl.
Kongres stanovuje americké vládě strop pro zadlužení od roku 1917, aby získal kontrolu na výdaji vlády. Jen od roku 1962 se strop zvýšil čtyřiasedmdesátkrát, z toho desetkrát od roku 2001. Vždy šlo spíše o technickou záležitost. Předmětem tak hlubokého politického sporu se nyní zvýšení stropu pro zadlužení stalo vůbec poprvé v amerických dějinách.
Rozpory uvnitř tábora republikánů
Obama na jednání také vyzval k rozsáhlé dohodě o úsporách ve výši čtyř bilionů dolarů během příštích deseti let, která by zahrnovala ukončení daňových úlev pro bohaté. Republikáni naopak doporučili soustředit se na menší dohodu ve výši dvou bilionů dolarů, která by se zaměřila pouze na snižování výdajů. Jakékoliv zvyšování daní je pro republikány nemyslitelné.
Jednou z překážek dohody jsou ale kromě rozdílných požadavků demokratů a republikánů i stále zjevnější rozpory v republikánském táboře. Zatímco republikánský šéf sněmovny John Boehner by podle některých informací byl za jistých podmínek ochotný uvažovat o zvýšení některých daní, šéf republikánské většiny ve sněmovně Eric Cantor to odmítá. Obama dnes přesto řekl, že věří v Boehnerovu vůli dosáhnout „něčeho velikého“. Myslel tím právě svůj návrh na rozsáhlé škrty v amerických rozpočtech, které by zahrnuly i zdravotnické a důchodové programy, doprovázené daňovou reformou.
Lagardeová: bez dohody bude v ohrožení celosvětová ekonomika
Pokud se američtí politici nedohodnou, mohlo by to podle nové šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové znamenat růst úroků, otřesy na akciových trzích a další nepříjemné důsledky. „Doufám, že obě strany mají dostatečné porozumění a pochopení, jaká výzva stojí nejen před USA, ale i před celým světem,“ uvedla.
Spojené státy se s rychlým růstem zadlužení potýkají zejména v posledních letech. Mohou za to obří rozpočtové schodky, které například během vlády prezidenta Baracka Obamy pravidelně překračují hranici bilionu dolarů. Deficity ale prudce rostly již za jeho předchůdce George Bushe.
Jen v nynějším fiskálním roce, který skončí v září, deficit amerického rozpočtu podle odhadů stoupne na rekordních 1,5 bilionu až 1,6 bilionu dolarů. Za vysokými schodky je nedávná hluboká recese, ale i výdaje na válku v Iráku a Afghánistánu.
