Jednání Řecka s věřiteli jsou prý téměř u konce

Mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová dnes uvedla, že jednání postupují kupředu. „Dohody je možné dosáhnout v srpnu, nejlépe před 20. srpnem,“ prohlásila. Právě do tohoto data Atény musejí splatit zhruba 3,5 miliardy eur (95 miliard Kč) Evropské centrální bance (ECB).

Vyjednávání o novém záchranném programu v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč) začala 20. července. Podle zdroje agentury Reuters se Atény s věřiteli dohodly, že úkolem Řecka bude v letošním roce vykázat vyrovnaný primární rozpočet, jenž nezahrnuje náklady na správu dluhu. Tento cíl je prý založen na předpokladu, že řecká ekonomika letos klesne o 2,1 až 2,3 procenta.

Řecko slíbilo šetřit na důchodech i armádě, chce za to 50 miliard

Zahraniční

Třecí plochou ale zůstává množství nesplácených úvěrů v řeckém bankovním sektoru, uvedl vládní zdroj agentury Reuters. Atény prý chtějí vytvořit takzvanou špatnou banku, která by je měla na starosti. Věřitelé ale prý chtějí tyto úvěry svázat a prodat těm investičním fondům, které investují do rizikových aktiv. Obě strany se podle činitelů musejí ještě dohodnout na vytvoření státního investičního fondu, který by měl získat 50 miliard eur z prodeje státního majetku.

Až 90 miliard eur

Problémem je zřejmě i celková velikost záchranného programu. Měnový fond se podle zdrojů listu Handelsblatt domnívá, že zahraniční věřitelé budou muset zvýšit objem prostředků v plánovaném programu na 90 miliard eur. Zvýšení je podle něj nutné právě kvůli hospodářské recesi v Řecku, napsal německý list, který se odvolává na nejmenované vysoce postavené unijní diplomaty. Podle jednoho z nich MMF tlačí na to, aby se redukovaly škrty, které má Řecko v příštích letech učinit, a úvěrová pomoc se naopak přiměřeně zvýšila. Proti tomu je prý Německo.

Řečtí představitelé již dříve uvedli, že 14. srpna, tedy tento pátek, očekávají schválení dohody o záchranném programu ministry financí eurozóny. Do 18. srpna by měl podle nich dohodu schválit řecký parlament.

Řecké banky by mohly získat počáteční kapitálovou injekci až deset miliard eur krátce po dosažení dohody, a to dokonce ještě před dokončením zátěžového testu ECB, k němuž by nemuselo dojít do začátku října, sdělil dnes nejmenovaný činitel eurozóny.

Řecký premiér Alexis Tsipras se mezitím pokusil uklidnit řeckou veřejnost, která už další škrty odmítá, a apeloval dnes na to, aby se na pořad jednání okamžitě dostal návrh zákona o zrušení daňových úlev pro zákonodárce a o „zhospodárnění“ platů ministrů a šéfů státních organizací. Tento plán podle něj nevznikl na příkaz věřitelů, ale z „povinnosti politického systému nevylučovat sebe sama z opatření, která provádí“.