Řecko slíbilo šetřit na důchodech i armádě, chce za to 50 miliard
Podle řeckých televizních stanic vláda dokument s návrhem odeslala e-mailem šéfovi euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Nizozemci Jeroenu Dijsselbloemovi. Balík reforem, které mají řeckému státu vynést nebo ušetřit kolem 12 miliard eur (325 miliard korun), podrobí analýze pracovní skupina na úrovni náměstků ministrů financí, jejich spolupracovníků a také činitelů Evropské komise a Evropské centrální banky.
Řecký parlament bude podle televize Ant1 již dnes vyzván k tomu, aby zmocnil vyjednávací skupinu v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem a ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem rokovat s eurozónou o detailech navrhovaného dokumentu. Po poslancích je dokonce požadován bianko šek, aby souhlasili i s případnými změnami, což je považováno za signál, že Atény jsou ochotné vyjít vstříc případným námitkám evropských partnerů.
Od tohoto programu se budou odvíjet také všechna zákonná opatření, jež bude muset řecký parlament přijmout zřejmě už v sobotu nebo nejpozději v neděli, kdy už se má konat summit zemí eurozóny a poté i celé Evropské unie.
V parlamentu se očekávají prudké debaty, které se mohou projevit na rozkolu vládní levicové formace Syriza, jejíž poslanecký klub má zasednout hned v pátek dopoledne. Krajně levicové křídlo strany pod velením řeckého ministra pro energetiku Panajotise Lafazanisa může projektu dohody s eurozónou odmítnout. Odhaduje se, že v tomto uskupení bude kolem 50 až 70 poslanců strany Syriza, která jich má v parlamentu celkem 149.
Tuto ztrátu by ale mohly kompenzovat desítky poslanců proevropské opozice, tedy z řad konzervativců z Nové demokracie, liberálů ze strany To Potami a socialistů z Pasok. Političtí předáci těchto stran dnes při setkání s Tsiprasem plán dohody podpořili.
| Řecká krize v číslech |
|---|
| 0,2 - procenta činil pokles řecké ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku |
| 1,6 - miliardy eur nesplatilo Řecko Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) k 30. červnu, čímž se stalo první vyspělou ekonomikou v historii organizace, která včas nesplatila půjčku |
| 3,5 - miliardy eur musí Řecko zaplatit Evropské centrální bance (ECB) do 20. července |
| 14 - let je Řecko členem eurozóny |
| 26,6 - procenta činila nezaměstnanost v Řecku v prvním letošním čtvrtletí |
| 20 - miliard eur Řecko celkem dluží MMF |
| 27 - miliard eur má Řecko dluh u ECB |
| 36,34 - procenta hlasů získala v lednových předčasných volbách současná vládní koalice radikální levice (SYRIZA) |
| 49,7 - procenta činí nezaměstnanost mezi mladými lidmi v Řecku |
| 53 - miliard eur Řecko dluží jednotlivým státům eurozóny |
| 60 - eur je denní limit pro výběr z bankomatu v Řecku pro běžné občany |
| 61,31 - procenta voličů řekla 5. července ne reformám navrženým mezinárodními věřiteli |
| 68 - miliard eur dluží Řecko Německu, které je největším věřitelem Řecka mezi jednotlivými zeměmi |
| 89 - miliard eur je objem nouzového programu financování řeckých bank (ELA) Evropskou centrální bankou |
| 120 - eur je denní limit pro výběr z bankomatu pro důchodce a další skupiny obyvatel |
| 175 - procent HDP je hodnota řeckého dluhu |
| 130,9 - miliardy eur dluží řecká vláda Evropskému fondu finanční stability (EFSF), který je největším věřitelem Řecka |
| 240 - miliardy eur je celkový objem dvou záchranných programů, na kterých se Řecko dohodlo s EU a MMF |
| 320 - miliard eur je celkový dluh Řecka. |
Tsipras se vydal do rizika
Podle mediálních spekulací se tak Tsipras po měsících lavírování, kdy si nechtěl znepřátelit krajně levé křídlo Syrizy, nakonec rozhodl pro záchranu Řecka v eurozóně a je ochoten riskovat rozpad své vlastní strany.
Náznaky toho, že Řecko čekají další roky nepříjemných ekonomických úsporných opatření, se začaly probírat na internetových sociálních sítích, kde účastníci diskuzí často netají rozčarování nad nečekaným rozuzlením situace.
Informace o řeckých ústupcích se začaly objevovat už dříve během dnešního dne. Podle různých médií jde o opatření v hodnotě deset miliard až 13 miliard eur, za které chce Řecko nové půjčky ve výši přes 50 miliard eur (1,35 bilionu korun).
Řecko chce zachovat tři sazby daně z přidané hodnoty, ale na drtivou většinu služeb se bude vztahovat ta nejvyšší, tedy 23 procent. V penzijním systému se mají prakticky okamžitě zrušit předčasné odchody do důchodu, případně se mají tvrdě penalizovat.
Věk pro odchod do důchodu se posouvá na 67 let, při splnění minima 40 odpracovaných let se stanovuje už od 62 let. Od příštího roku se mají snižovat výdaje na obranu - v roce 2016 o 200 milionů eur, v roce 2017 dokonce o dvojnásobek.
| Vláda navrhuje reformu daní, penzí i veřejného sektoru |
|---|
| Řecko ve čtvrtek předložilo eurozóně 13stránkový návrh reforem, které slibuje provést v souvislosti s žádostí o další finanční pomoc z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Atény žádají během tří let sumu 53,5 miliardy eur (1,45 bilionu korun). Níže jsou podrobnosti z návrhu, o němž bude hlasovat řecký parlament. |
| Rozpočtové plány |
| Atény se zavazují k tomu, že jejich rozpočet bude vytvářet primární přebytek, tedy k tomu, že vláda vybere na daních více peněz, než utratí. Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta. |
| Změny v dani z přidané hodnoty |
| Daně v řadě oblastí porostou: vláda navrhuje DPH ve výši 23 procent pro restaurace a výrobce občerstvení, snížená sazba ve výši 13 procent se bude vztahovat na základní potraviny, ubytování, energie a vodu a nejnižší šestiprocentní sazba bude vyhrazena pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Nová výše DPH by měla platit od října. |
| Sleva na DPH, kterou uplatňují řecké ostrovy, má skončit. Vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší. |
| Fiskální reforma |
| Vláda chce prosadit radikální snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 pak o 200 milionů. Daň z příjmů firem se má zvýšit z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo. Na vyšší daně se musejí připravit i lodní dopravci, protože poroste daň z nákladu. Větší zdanění se bude týkat i luxusního zboží, kde sazba poroste z deseti na 13 procent a za luxusní zboží se budou nově považovat například rekreační lodě delší než pět metrů. |
| Reforma penzí |
| Vláda chce v oblasti důchodů letos ušetřit čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP. Zpřísněny mají být podmínky předčasného odchodu do důchodu, který má být penalizován 16procentním snížením za každý rok. |
| Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let. Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti. |
| Veřejný sektor |
| Úřady chtějí změnit systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby jejich výše měla do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se „znalostmi, výkonem a odpovědností“ pracovníků. Výhody jako je placené volno či cestovní náhrady mají odpovídat evropským normám. |
| Vláda chce do konce měsíce představit plány boje s korupcí, hodlá zprůhlednit financování politických stran a zajistit větší nezávislost při vyšetřování finanční kriminality. |
| Výběr daní |
| Vláda chce zlepšit výběr daní, přísněji stíhat daňové úniky a bojovat s pašováním paliva. |
| Privatizace |
| Atény hodlají pokračovat v prodeji státního majetku a chtějí privatizovat například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň. |
