Ve čtvrtek se mají šéfové vlád Evropské unie dohodnout na druhém záchranném plánu pro Řecko, který by zahrnoval i účast soukromých věřitelů. To by ale zřejmě ratingové agentury označily za technickou platební neschopnost na konkrétní dluhopisy, takzvaný selektivní default.
ECB je hlavní bariérou takového řešení a její šéf Jean-Claude Trichet rozhodně odmítl přijímat v takovém případě do zástavy za úvěry řecké státní dluhopisy, což by mělo smrtící dopad na řecké banky.
„Existuje celá řada možností a definic - od jasného defaultu po selektivní default, kreditní událost a tak dále,“ řekl Nowotny v rozhovoru pro televizi CNBC. „Je nutné to velmi vážně studovat. Jsou zde některé návrhy, které počítají s velmi krátkodobým selektivním defaultem, který by neměl větší negativní důsledky,“ dodal.
Trichet dnes ale v tisku opět potvrdil své odmítavé stanovisko vůči jakémukoli vývoji, kdy by ratingové agentury označily Řecko byť jen na chvíli za platebně neschopné. Odmítl také jednoznačně možnost zmírnění předpisů ECB ohledně zástav v podobě dluhopisů, v jejichž hodnocení ratingové agentury použily slovo „default“.
ECB má přijmout zodpovědnost
Nejednota uvnitř ECB by vládám EU otevřela možnost kompromisu ve věci zástav za bankovní úvěry a tím i šanci na přijetí dohody pro Řecko. Nowotny připomněl, že ECB dříve v případě Řecka a nyní po snížení portugalského ratingu na spekulativní úroveň i u Portugalska operativně zmírnila své předpisy vyžadující do zástavy dluhopisy s investičním ratingem. Zdůraznil, že konečné riziko a zodpovědnost je v této věci na ECB, nikoli na ratingových agenturách.
„Nakonec to musí být rozhodnutí ECB. Neměli bychom být zcela závislí na ratingových agenturách. Je to v konečném důsledku naše vlastní zodpovědnost,“ řekl Nowotny. Otázka zástav na úvěry bankám je v nynější vysoké hře trumfovým esem ECB.
Přijde Řecko o euro?
Bývalý hlavní ekonom ECB Otmar Issing, který má ve Frankfurtu nadále silné slovo, dnes označil masivní odpuštění části řeckých dluhů za „nevyhnutelné“. Dodal ale, že Řecko pak nebude moci zůstat v eurozóně, protože jinak to bude konec měnové unie.
„Kdyby Řecko mělo i poté zůstat v měnové unii a spoléhat na další pomoc a refinancování od ECB, byl by to začátek konce této měnové unie,“ řekl Issing listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.