Johnson rychlé dohody nedosáhl, uvrhl byznys do nejistoty

Britský ministerský předseda Boris Johnson

Britský ministerský předseda Boris Johnson Zdroj: Reuters

Británie si kvůli protikoronavirovým opatřením vyzkoušela, jak by mohl vypadat brexit bez dohody podle pesimistických prognóz
Británie si kvůli protikoronavirovým opatřením vyzkoušela, jak by mohl vypadat brexit bez dohody podle pesimistických prognóz
Británie si kvůli protikoronavirovým opatřením vyzkoušela, jak by mohl vypadat brexit bez dohody podle pesimistických prognóz
Británie si kvůli protikoronavirovým opatřením vyzkoušela, jak by mohl vypadat brexit bez dohody podle pesimistických prognóz.
Británie si kvůli protikoronavirovým opatřením vyzkoušela, jak by mohl vypadat brexit bez dohody podle pesimistických prognóz
6
Fotogalerie

Britský premiér Boris Johnson nepochybně vstupoval do letošního roku s optimismem. Konzervativci před rokem vyválčili přesvědčivé vítězství ve volbách považovaných za jakési referendum o jeho přístupu k brexitu. Ještě koncem ledna šlo vše dle plánu, když Spojené království skutečně opustilo Evropskou unii, byť se zatím v praxi nic neměnilo. Pak ale přišel koronavirus, který zasáhl šéfa vlády v Londýně nejen osobně. Bezprecedentní krize související s pandemií zkomplikovala vyjednávání a znásobila obavy z definitivní rozluky EU a Británie bez dohody.

Když se Johnson v létě předešlého roku nastěhoval do Downing Street, předpokládalo se, že do táhnoucích se brexitových jednání vnese rozhodnost. Před referendem v roce 2016 byl jedním z lídrů kampaně za odchod země z unijních struktur a dalo by se říct, že do pozice konzervativního premiéra v době nostalgie za britským impériem a poptávce po oživení ostrovní suverenity směřoval celý život.

Newyorský rodák pochází z vyšší střední třídy, získal prestižní vzdělání na Eaton College a v Oxfordu. Už jako novinář a později londýnský starosta či ministr zahraničí se zároveň nezdráhal pronášet odvážné až drzé výroky, které se zamlouvaly euroskeptikům.

Velký rozruch vzbudil například za svého tažení proti evropskému společenství před zmiňovaným referendem, když přirovnal současnou integraci k Hitlerově úsilí. „Napoleon, Hitler, zkoušeli to různí lidé a dopadlo to tragicky. EU je pokusem dosáhnout toho jinými metodami,“ prohlásil tehdy.

Mnozí zastánci brexitu ho tak loni považovali málem za spasitele, který na rozdíl od své předchůdkyně Theresy Mayové zkrotí unijní vyjednávače a sjednotí rozhádané torye. Jenže se ukázalo, že v případě tak složité věci, jakou je uspořádání budoucích vzájemných vztahů, horlivost a ideologie nestačí.

Nepřítel čas

Lednový brexit byl jen dalším odkladem problémů, sám o sobě nic nevyřešil. A následná jednání naplno odhalila slabiny historického referenda: nereálné sliby o výhodné obchodní dohodě a nevyjasněnost, o jaké podobě odchodu se vlastně hlasuje.

Johnson do Evropy po celou dobu vysílá signály, že se hodlá držet mantry stoupenců radikálního odchodu „raději žádná dohoda než špatná“. Zároveň vždy chtěl, aby se rozluka dále neprotahovala. Svůj postoj nepřehodnotil ani na jaře, kdy svět zachvátila pandemie, což jednání ztížilo. Britský premiér přesto odmítl prodloužení přechodného období za letošní 30. prosinec, jak navrhovali mimo jiné skotští nacionalisté, kteří s brexitem důrazně nesouhlasí.

Nyní se ukazuje, že čas zoufale chybí. Vyjednávači posouvají lhůty až na nejzazší mez a Evropský parlament tvrdí, že letos už případnou dohodu neschválí. Nejasný je i harmonogram eventuálního ratifikačního procesu v zemích sedmadvacítky. Obě strany tak narychlo hledají polovičatá řešení v podobě jakýchsi minidohod či prozatímní platnosti úmluvy s dodatečným schválením.

Vzhledem k tomu, že rozhovory celé měsíce váznou na několika sporných bodech, hlavně na rybolovu a hospodářské soutěži, je však otázka, zda by jakékoli prodloužení přechodného období bylo dostatečné. Jisté každopádně je, že riziko tvrdého brexitu a obchodu podle pravidel WTO s příslušnými cly přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy ekonomiky po celém světě dusí koronavirus.

Do poslední vteřiny

A ještě horší je, že podnikatelé na obou stranách kanálu žijí do posledních dní v nejistotě. Kdyby to Johnson myslel s proklamovaným nehledáním kompromisu za každou cenu vážně, uťal by jalová jednání už koncem října, aby byl dostatek času na přípravu tvrdého brexitu.

Konzervativci jsou tradičně stranou byznysu, a pokud Johnsonovo manévrování skončí hospodářskou katastrofou, může se jim to na dlouhou dobu vymstít. „Na někoho, kdo se hlásí k velkému zájmu o historii, se nezdá, že by právě teď myslel za horizont příštích týdnů a na to, jaký to pro něj může mít dopad,“ prohlásil podle CNN na adresu premiéra Tim Bale, profesor politologie na Univerzitě královny Marie v Londýně.

Britská vláda však nedávno ustoupila v záležitosti severoirského protokolu, což nasvědčuje tomu, že premiér spíše blufuje a o dohodu stojí. I někteří jeho straničtí kolegové se proto bojí, že v poslední minutě odkývá nevýhodný kompromis. Ostatně o tom, že se dohodu možná podaří užavřít ještě dnes, či dokonce na Štědrý den, hovoří několik diplomatických zdrojů agentury Reuters.

„Zdá se, že dohoda je v podstatě hotová. Měla by se oznámit dnes nebo zítra,“ řekl agentuře Reuters jeden z diplomatů obeznámených s průběhem jednání.

Podle něj začali zástupci členských zemí EU s přípravami na „provizorní aplikaci“ dohody od 1. ledna příštího roku. Na její řádnou ratifikaci totiž již není dostatek času. Schválit by ji musel mimo jiné Evropský parlament, podle kterého byla ale nejzazším termínem minulá neděle.

Ať už se tak stane, nebo ne, Johnson z tohoto boje těžko vzejde jako čistokrevný vítěz.