Původní návrh směrnice měl zajistit všem ženám v EU právo na osmnáct týdnů placeného volna v období porodu, informuje evropské Politico. Podle Jourové by byl nadbytečný, protože ženy v EU už mají nárok na 14 týdnů mateřské dovolené.
Krok komisařky kritizovaly organizace hájící práva žen a levicové strany. Proti původnímu návrhu se naopak stavěly státy, kde jsou u moci pravicovější vlády. Těm se nelíbilo, nakolik by směrnice zasáhla do jejich sociálních politik.
Jourová ovšem chce v příštím roce přijít s ještě rozsáhlejším a hlubším návrhem. Konkrétní opatření představí až po veřejné konzultaci. Nastínila ale, na co by se její budoucí plán měl zaměřit.
Ekonomické aspekty
Nesouhlas některých zemí chce komisařka zlomit důrazem na ekonomické aspekty ochrany matek na pracovním trhu. Ty by měly do zaměstnání přivést více žen. Jejich zastoupení v práci se pohybuje mezi 41 procenty v Řecku a 73 procenty ve Švédsku (počítají se pracovnice mezi 20 a 64 lety).
Ve všech zemích Evropské unie je podíl zaměstnaných mužů větší. Evropská komise by ráda čísla srovnala do roku 2020, podle současných trendů by se ale takového stavu mohla dočkat až v roce 2081.
Odlehčení sociálních systémů
Jourová zároveň chce neochotné státy přesvědčit argumentem, že větší počet žen v mateřství může odlehčit vládám zatíženým vysokým dluhem od části výdajů sociálního systému.
Větší zapojení žen do práce by ženám mělo pomoci i v případě penzí. Jejich odvozování od platu a počtu odpracovaných let způsobuje, že mají v průměru o 40 procent nižší důchody než muži. Jourová by chtěla v důchodových systémech větší zohlednění neplacené práce, jakou je například péče o dítě.
Chystá se také prosadit větší ochranu před propouštěním kvůli mateřství nebo podoporu žen ve středním věku, které se musí starat nejen o své potomky, ale i rodiče.
