Šéf Evropské komise postrádá vizi, nezdravě se soustřeďuje na staré členské státy a dává jim přednost před zbytkem Evropy. Tak to vidí část europoslanců a lidí z okolí komise.
Evropská unie neprochází jednoduchým obdobím a rok 2017 pro ni bude v mnoha ohledech zlomový. Kromě volební sezony v několika západoevropských státech v čele s Německem ji čeká vyjednávání o podmínkách brexitu, vypořádávání s migrační krizí a hledání odpovědí na otázky, jak se postavit k nové americké administrativě. Zvláště znepokojivě proto zní stále sílící kritika práce Evropské komise, a především jejího předsedy Jeana-Clauda Junckera, ústřední postavy očekávaného dění.
„Věřili jsme, že je to politik z neutrální země, který dokáže vyjednávat a zvládne Evropu protáhnout dobou po hospodářské krizi, která potřebuje hlavně nové investice. Zjistili jsme ale, že Junckerovi chybí vize a neví co dál. Není tu potřebné nadšení a entuziasmus a my máme neustále pocit, že jsme v jakési udržovací fázi,“ tvrdí český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se hlásí ke stejné politické skupině jako Juncker.
S podobným názorem není v Bruselu zdaleka sám. Bývalý dlouholetý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker měl přitom pro práci šéfa komise ty nejlepší předpoklady. V bruselském prostředí se vyzná jako málokdo, a to zejména proto, že pochází ze země, která stála na počátku evropské integrace. Měl tím pádem možnost zblízka sledovat všechny důležité události, v jejichž čele stojí pád železné opony, rozšiřování EU o země bývalého východního bloku včetně ČR či hluboká finanční a ekonomická krize.
Řada lidí mu ale vyčítá přílišnou zkostnatělost a zaslepenost starými pořádky, které jsou v současné době neobhajitelné. „Agenda komise je často poháněna aktuálními otázkami a Juncker kličkuje, aby si nerozzlobil hlavně vlády v šesti zakládajících zemích,“ řekl redakci zdroj z Bruselu. K nim kromě jeho rodného Lucemburska patří Belgie, Nizozemsko, Francie, Itálie a Německo. „Co Juncker umí velmi dobře, je vytočit číslo na německou kancléřku Merkelovou. To dělá hodně často,“ poznamenává zdroj z blízkosti komise.
Když se Juncker v listopadu 2014 ujímal úřadu, slíbil, že jeho tým komisařů nebude sborem pouhých úředníků, ale bude se chovat jako „evropská vláda“. Novináři z bruselského serveru Politico spočítali, že v prvních 19 měsících svého úřadování Juncker do zakládajících zemí EU vycestoval celkem 51krát.
Jeho předchůdce v úřadu José Manuel Barroso v nich byl pouze 25krát. Server vyzpovídal víc než čtyři desítky politiků, diplomatů a úředníků napříč členskými státy, kteří se řadí jak k Junckerovým obdivovatelům, tak kritikům, a dospěl k závěru, že šéf komise se stále častěji ocitá mimo centrum dění.
„Pravdou je, že ho (Junckera) moc nevídáme. Nestěžujeme si ale, protože pro každodenní chod instituce není jeho přítomnost nutná. Někdy si toho, že chybí, ani nevšimneme,“ řekl bruselským novinářům vysoce postavený diplomat z velké členské země EU. „Nevím, čím to je, ale byl jsem několikrát svědkem, jak podřízení Junckera svého šéfa na jednání podkopávali,“ přidává zdroj z Bruselu, který se často pohybuje kolem jednání v komisi.
Zbytek textu čtěte na serveru Info.cz >>>
