Letecký most dopravující rebelům zbraně, který vznikl na začátku roku 2012, se během zimy výrazně rozrostl. Pomoc do bašt rebelů na severu Sýrie proudí především přes letiště Esenboga nedaleko Ankary a skrze další letiště v Turerku a Jordánsku. Svůj náklad zde už vyložilo přes 160 jordánských, katarských a saúdských vojenských letounů.
Ačkoli americký prezident Barack Obama veřejně odmítl, že by USA rebelům poskytly pomoc týkající se zbraní, CIA arabským vládám pomáhá s nákupy materiálu včetně velké dodávky z Chorvatska. Prověřuje také jednotlivé vůdce povstalců a určuje, kdo může dostat zbraně, uvedli nejmenovaní představitelé americké vlády. CIA se ke své úloze v dovozu zbraní odmítla vyjádřit, píší The New York Times.
Americký ministr zahraniční John Kerry zároveň tlačí na Irák, aby zabránil dodávkám zbraní z Íránu. Ten je hlavním spojencem režimu prezidenta Bašára Asada.
Hlavní role Turecka spočívá v pozemní dopravě arzenálu z letišť na místo určení. „Při konzervativním odhadu zatížení letů můžeme hovořit o 3500 tun vojenského vybavení,“ řekl Hugh Griffiths ze Stocholmského mezinárodního institutu pro výzkum míro, organizace monitorující nelegální pohyb zbraní.
Posílení dodávek rebelům přišlo spolu s rostoucí frustrací arabských zemí z pomalého postupu povstalců proti dobře vyzbrojené Asadově armádě. Vliv měl také příchod zimy, který s narůstající humanitární krizí v Sýrii posílil přiliv běženců do sousedních států.
Američtí úřednicí, představitelé syrských rebelů a turečtí opoziční politici popisují angažmá arabských států jako veřejné tajemství. Hovoří také o riziku, že dodávky zbraní by mohly Turecko a Jordánsko zatáhnout do otevřené války se Sýrií a vyprovokovat vojenskou akci Íránu.
Samotní povstalci tvrdí, že zbraní přichází stále příliš málo a že jejich přísun je velmi nestálý. Podle některých také CIA odvedla špatnou práci při prověřování některých příjemců zbraní a část vybavení tak skončila v rukou překupníků.