Katalánský premiér vyzval k zahájení procesu odtržení

Katalánci slaví vítězství separatistů v regionálních volbách • Zdroj: ctk/AP

10. ledna 2016 · 18:43

Designovaný katalánský premiér Carles Puigdemont, který má stanout v čele regionální koaliční vlády, vyzval k zahájení procesu odtržení od Španělska. Puigdemont povede nový kabinet na základě sobotní koaliční dohody stran podporujících nezávislost prosperujícího regionu na vládě v Madridu.

„Musíme zahájit proces vytvoření nezávislého státu v Katalánsku, aby rozhodnutí katalánského parlamentu byla suverénní,“ řekl Puigdemont podle agentury AFP shromážděným katalánským poslancům před jeho očekávaným zvolením do čela nové vlády.

Kabinet vznikne na základě dohody mezi koalicí Společně pro Ano, která vyhrála podzimní předčasné volby do regionálního parlamentu, a levicovou stranou Kandidátka lidové jednoty (CUP), které mají v katalánském parlamentu většinu.

Dohoda o společné vládě dlouho vázla na tom, že se obě strany nemohly dohodnout na tom, kdo bude premiérem. CUP odmítala dosavadního šéfa regionální vlády Artura Mase a ten do poslední chvíle bojoval o své udržení ve funkci.

Spory o referendum

Nakonec to ale vzdal, protože hrozily předčasné volby. A vyhlídka na ně vyvolala mezi nejsilnějšími uskupeními obavy, že v opakovaných volbách o svou nynější společnou většinu přijdou.

Třiapadesátiletý Puigdemont, který ho má nahradit a který patří do Společně pro Ano, byl doposud předsedou sdružení radnic katalánských měst podporujících nezávislost. Je znám jako vytrvalý zastánce nezávislosti regionu, který má asi 7,5 milionu obyvatel.

CUP je krajně levicovou stranou, která odmítá členství Katalánska v NATO a Evropské unii. Strana Mase je naopak středo-pravá, vstřícná k podnikatelům. Obě mají ale za společný cíl dospět k referendu, které by rozhodlo o setrvání Katalánska ve španělském království či o odtržení. Madridská ústřední vláda tyto snahy ostře odsuzuje a společně s ústavním soudem se jí zatím daří separatistům klást překážky.

Výběr událostí z historie Katalánska od začátku 20. století
Výběr událostí z historie Katalánska od začátku 20. století (designovaný katalánský premiér Carles Puigdemont, který má ještě dnes stanout v čele regionální vlády, vyzval k zahájení procesu odtržení od Španělska):
1931 - Katalánské knížectví získalo autonomii s pádem diktátora Prima de Rivery, vznikla první Katalánská republika v čele s prezidentem Franceskem Macíou. 1939 - S koncem občanské války a vítězstvím republikánů v čele s diktátorem Franceskem Frankem začalo období zákazu jakýchkoli projevů katalánské identity. 6. prosince 1978 - V celém Španělsku se konalo referendum o ústavě, jíž mj. Katalánsko znovuzískalo autonomní status; ústava nabyla platnosti od roku 1979. 1980 - První volby do regionálního parlamentu. 30. prosince 1997 - Katalánský parlament schválil jazykový zákon, který posiluje postavení katalánštiny. Březen 2003 - Lídr strany Konvergence a jednota (CiU) Arturo Mas představil návrh reformy autonomního statusu Katalánska (mj. vytvoření svrchovaného státu přidruženého ke Španělsku). 16. listopadu 2003 - Volby do regionálního parlamentu vyhrála CiU v čele s Masem, vládu však sestavily opoziční strany. 30. září 2005 - Katalánský parlament schválil návrh nové ústavy, která posiluje autonomii oblasti. 30. března 2006 - Dolní komora španělského parlamentu schválila reformu autonomního statutu Katalánska, která se výrazně lišila od původní verze. Návrh posléze schválil Senát. Katalánci schválili reformu statutu 18. června 2006 v referendu. 10. července 2010 - V Barceloně se na demonstraci sešlo přes milion lidí požadujících větší nezávislost Katalánska. 28. listopadu 2010 - V parlamentních volbách v Katalánsku zvítězila CiU a ukončila tak sedmiletou vládu socialistů. 26. listopadu 2012 - Regionální volby vyhrála opět CiU. 9. listopadu 2014 - V nezávazném referendu (jež předem zakázal ústavní soud) se pro nezávislost na Španělsku vyslovilo 1,8 milionu voličů (asi 80 procent hlasujících); 225 tisíc voličů úplnou nezávislost odmítlo (asi deset procent); účast činila asi 40 procent. 27. září 2015 - Strany usilující o nezávislost Katalánska v čele s CiU získaly většinu v předčasných volbách do regionálního parlamentu. Lídr separatistů Mas řekl, že by chtěl samostatnost regionu, třeba i jednostranně, vyhlásit v roce 2017. 9. listopadu 2015 - Katalánský parlament schválil rezoluci, v níž požaduje nezávislost na Španělsku. Madrid to odmítá. Ústavní soud platnost rezoluce pozastavil 11. listopadu 2015. 2. prosince 2015 - Španělský ústavní soud oznámil, že zrušil rezoluci katalánského parlamentu, která usilovala o vyhlášení referenda o nezávislosti tohoto autonomního regionu. 3. ledna 2016 - Katalánská levicová strana Kandidátka lidové jednoty (CUP) oznámila, že je proti tomu, aby se Mas (byl jedničkou koalice v podzimních volbách) stal znovu šéfem katalánské vlády. 9. ledna 2016 - Katalánské strany se dohodly na sestavení koaliční vlády. Mas se vzdal úsilí o setrvání v úřadu a představil svého náhradníka, 53letého Carlese Puigdemonta. 10. ledna 2016 - Puigdemont vyzval k zahájení procesu odtržení Katalánska od Španělska.

Výběr událostí z historie Katalánska od začátku 20. století

Výběr událostí z historie Katalánska od začátku 20. století (designovaný katalánský premiér Carles Puigdemont, který má ještě dnes stanout v čele regionální vlády, vyzval k zahájení procesu odtržení od Španělska):

1931 - Katalánské knížectví získalo autonomii s pádem diktátora Prima de Rivery, vznikla první Katalánská republika v čele s prezidentem Franceskem Macíou.

1939 - S koncem občanské války a vítězstvím republikánů v čele s diktátorem Franceskem Frankem začalo období zákazu jakýchkoli projevů katalánské identity.

6. prosince 1978 - V celém Španělsku se konalo referendum o ústavě, jíž mj. Katalánsko znovuzískalo autonomní status; ústava nabyla platnosti od roku 1979.

1980 - První volby do regionálního parlamentu.

30. prosince 1997 - Katalánský parlament schválil jazykový zákon, který posiluje postavení katalánštiny.

Březen 2003 - Lídr strany Konvergence a jednota (CiU) Arturo Mas představil návrh reformy autonomního statusu Katalánska (mj. vytvoření svrchovaného státu přidruženého ke Španělsku).

16. listopadu 2003 - Volby do regionálního parlamentu vyhrála CiU v čele s Masem, vládu však sestavily opoziční strany.

30. září 2005 - Katalánský parlament schválil návrh nové ústavy, která posiluje autonomii oblasti.

30. března 2006 - Dolní komora španělského parlamentu schválila reformu autonomního statutu Katalánska, která se výrazně lišila od původní verze. Návrh posléze schválil Senát. Katalánci schválili reformu statutu 18. června 2006 v referendu.

10. července 2010 - V Barceloně se na demonstraci sešlo přes milion lidí požadujících větší nezávislost Katalánska.

28. listopadu 2010 - V parlamentních volbách v Katalánsku zvítězila CiU a ukončila tak sedmiletou vládu socialistů.

26. listopadu 2012 - Regionální volby vyhrála opět CiU.

9. listopadu 2014 - V nezávazném referendu (jež předem zakázal ústavní soud) se pro nezávislost na Španělsku vyslovilo 1,8 milionu voličů (asi 80 procent hlasujících); 225 tisíc voličů úplnou nezávislost odmítlo (asi deset procent); účast činila asi 40 procent.

27. září 2015 - Strany usilující o nezávislost Katalánska v čele s CiU získaly většinu v předčasných volbách do regionálního parlamentu. Lídr separatistů Mas řekl, že by chtěl samostatnost regionu, třeba i jednostranně, vyhlásit v roce 2017.

9. listopadu 2015 - Katalánský parlament schválil rezoluci, v níž požaduje nezávislost na Španělsku. Madrid to odmítá. Ústavní soud platnost rezoluce pozastavil 11. listopadu 2015.

2. prosince 2015 - Španělský ústavní soud oznámil, že zrušil rezoluci katalánského parlamentu, která usilovala o vyhlášení referenda o nezávislosti tohoto autonomního regionu.

3. ledna 2016 - Katalánská levicová strana Kandidátka lidové jednoty (CUP) oznámila, že je proti tomu, aby se Mas (byl jedničkou koalice v podzimních volbách) stal znovu šéfem katalánské vlády.

9. ledna 2016 - Katalánské strany se dohodly na sestavení koaliční vlády. Mas se vzdal úsilí o setrvání v úřadu a představil svého náhradníka, 53letého Carlese Puigdemonta.

10. ledna 2016 - Puigdemont vyzval k zahájení procesu odtržení Katalánska od Španělska.

* **