Bohatý region na severovýchodě Španělska vytváří pětinu hrubého domácího produktu země. Katalánci ústřední vládu v Madridu obviňují, že na ně přenáší příliš velké břemeno boje s hospodářskou krizí. Barcelona tvrdí, že její rozpočet vykazuje v důsledku škrtů schodek v hrozivé výši 16 miliard eur. Pokud by se Katalánsko jako nezávislá země stalo členem Evropské unie, bylo by přitom podle odhadů sedmou nejbohatší unijní zemí.
Artur Mas, šéf nejsilnější místní strany Konvergence a jednota (CiU), označované za nacionalistickou, chce vyhlásit příští rok referendum o nezávislosti na Španělsku bez ohledu na to, zda s ním bude souhlasit vláda v Madridu. Ta přitom musí referendum posvětit, aby bylo platné.
Chceme svrchovanost, volají separatisté
Mas se ovšem slovu „nezávislost“ ve volební kampani vyhýbal a hovořil jen o úsilí dosáhnout „svrchovanosti“. Podle agentury AFP musí postupovat obezřetně, protože výsledek případného referenda o odtržení je nejistý. V nedávném průzkumu listu El País se pro osamostatnění vyslovilo 46 procent obyvatel Katalánska.
Jejich nevraživost vůči Madridu posílilo zejména rozhodnutí španělského ústavního soudu z roku 2010, které omezilo autonomní status Katalánska dojednaný čtyři roky předtím. Z ústavy v důsledku toho vypadl článek, který o Kataláncích hovořil jako o „národu“.
Masova strana je v dnešních volbách velkým favoritem. O jejím vítězství se v Barceloně nepochybuje, otázkou je jen počet získaných mandátů. Podle médií jde hlavně o to, zda se CiU podaří ve 135členném parlamentu přiblížit k absolutní většině. O druhé a třetí místo by měli bojovat socialisté a lidovci, kteří v současnosti tvoří s CiU vládní koalici. S vyhlášením katalánské nezávislosti ale nesouhlasí. Volební místnosti se uzavřou v sedm hodin večer. Volební komise by měla do dvou hodin poté oznámit výsledky.
