Prezident ve svém projevu zavzpomínal na poslední dny SSSR, kdy jako mladý aparátčík přišel za prezidentem Michailem Gorbačovem s radou, aby komunistickou zemi otevřel volnému trhu jako Čína. „Řekl jsem mu: pokud nemáš žádnou strategii, podívej se na Čínu,“ zavzpomínal Nazarbajev.
O 25 let později se sám snaží o hospodářské reformy, jejichž hlavním motorem má být privatizace. Chce odvrátit ochlazení ekonomiky, jejíž růst podle MMF letos zpomalí z loňských šesti na 4,6 procenta. Klíčovým faktorem je klesající cena ropy, na jejímž prodeji je rozpočet závislý více než z poloviny.
Na ministerstvu financí v Astaně už vypočítávají nové prognózy růstu na příští rok odvozené z ceny 80 dolarů za barel. „Věděli jsme, že ceny ropy jednou spadnou. To je hlavní důvod startu těchto reforem. Teď musíme jednat rychle,“ řekl deníku Financial Times Jerlan Sagadijev, náměstek ministra pro investice a rozvoj.
Putinova slova děsí
Druhým – neoficiálním – důvodem pro urychlení reforem, ale může být také obava z Ruska, které v případě Ukrajiny ukázalo, že nebere ohled na hranice narýsované po rozpadu SSSR. Prohlášení Vladimira Putina, že „před Nazarbajevem Kazaši nikdy neměli svůj stát“, vyvolalo v Astaně paniku.
Nazarbajev ve svém projevu oznámil ekonomický stimul – do ekonomiky slíbil nalít devět miliard dolarů ze státní kasy. Většina z těchto peněz má jít do budování infrastruktury. Další částí reforem bude prodej státních firem ze státního fondu Samruk Kazyna, který zaměstnává asi 350 tisíc lidí a patří do něj přes 600 firem. Během následujících tří let by se měla polovina z nich dostat do soukromých rukou. Stát už prodal řadu sanatorií, mateřských škol a letních rezortů ze sovětské éry. Příští měsíc má přijít na řadu výrobce elektřiny Kegoc, jejž vláda upíše na burze.
Kazachstánu se dosud mimořádně dobře dařilo lákat přímé zahraniční investice. Názor na vliv ekonomických sankcí EU a USA vůči Rusku na Kazachstán se mezi analytiky různí. Investoři ze zahraničí jsou nyní vůči postsovětským zemím opatrnější, na druhou stranu když už chtějí jít na Východ, místo Ruska si často vyberou Kazachstán. „Kazachstán vidí jako alternativu k Rusku,“ říká pro FT Janet Hackman z Evropské rozvojové banky.
