Kerry: USA neuznají separatistické referendum na Ukrajině

Americký ministr zahraničí John Kerry

•

ZDROJ: CTK

Spojené státy a mezinárodní společenství neuznají žádné separatistické referendum na východě Ukrajiny. Po schůzce se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem to dnes v Paříži řekl americký ministr zahraničí John Kerry.

Letos v březnu Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym po referendu, které uspořádali místní Rusové za podpory ruských vojáků. V dubnu pak vypuklo na východě Ukrajiny proruské povstání.

Kerry podle agentury Reuters také prohlásil, že východ Ukrajiny musí opustit cizí vojska, stejně tak musí být propuštěni všichni zajatci a znovu nastolena kontrola nad hranicí s Ruskem.

Západ a Kyjev obviňují Rusko z podpory separatistů na východě Ukrajiny zbraněmi i vojáky, Moskva to však vytrvale popírá.

Kerry také řekl, že musí přestat ostřelování doněckého letiště. Toto strategické postavení stále ovládají ukrajinští vojáci i přes útoky povstalců, které pokračují bez ohledu na příměří vyhlášené 5. září.

Je v našem zájmu hledat řešení, řekl Lavrov

„Rozpory zůstávají, ale je v našem zájmu hledat řešení i ve sporných otázkách. Avšak na základě rovnoprávnost a s přihlédnutí k zájmům partnera. Schůzka byla užitečná,“ řekl Lavrov po více než tříhodinovém jednání s Kerrym. Následně se setkal i se šéfem francouzské diplomacie Laurentem Fabiusem.

Za nejdůležitější pro urovnání ukrajinské krize považuje Lavrov plnění dohod o příměří, a to včetně zahájení politických jednání s účastí všech ukrajinských sil.

„Všechny zločiny, spáchané během ukrajinské krize (…), musí být vyšetřeny,“ uvedl Lavrov. Dodal, že se to týká i případů, u nichž ukrajinské úřady zjevně nevyvíjejí dostatečné úsilí, například pokud jde o květnové zabití desítek proruských aktivistů v Oděse. „Máme dojem, že Kyjev má při vyšetřování zločinů na Ukrajině co skrývat,“ řekl ruský ministr.

Vývoj událostí na východě Ukrajiny:
Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty vypukly na východě Ukrajiny 6. dubna. Od počátku konfliktu zahynulo přes 2200 lidí, z toho více než polovina byli civilisté. Podle OSN žije v oblastech zmítaných boji 3,9 milionu lidí, z domovů boje vyhnaly na 156 tisíc lidí a dalších přes 188 tisíc lidí uteklo do Ruska.
6. dubna - Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami.
7. dubna - Proruští separatisté v Doněcku vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Charkovskou lidovou republiku vyhlásila i skupina proruských aktivistů v Charkově.
28. dubna - Radikálové vyhlásili Luhanskou lidovou republiku.
11. května - V referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. Kyjev i Západ referenda neuznaly.
12. května - Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června.
23. června - V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády. Jednání vyústilo v příměří, které ale bylo porušováno.
24. června - Putin navrhl horní komoře parlamentu zrušit právo, jež mu na jaře udělila k nasazení armády na Ukrajině k ochraně ruských krajanů. Parlament tak učinil 25. června.
27. června - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června - Na Ukrajině ve 21:00 SELČ skončilo příměří.
1. července - Ukrajinské jednotky obnovily operace.
5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, který byl jednou z hlavních bašt povstalců a symbolem jejich boje.
6. července - Ukrajinská armáda převzala kontrolu nad Kramatorskem a Mykolajivkou. Povstalci oznámili, že se stahují do města Doněck.
13. července - V ruském městě Doněck, které leží v Rostovské oblasti, zabil granát vypálený z Ukrajiny jednoho muže a zranil dvě ženy. Moskva pohrozila Kyjevu „nezvratnými následky“.
16. července - EU a USA uvalily na Rusko hospodářské sankce.
17. července - Na východě Ukrajiny se v oblasti kontrolované separatisty zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil, většina obětí byli Nizozemci; byl zřejmě sestřelen, z čehož se vzájemně obviňují obě strany.
29. července - Prezident USA Barack Obama oznámil rozšíření sankcí proti Rusku, jež se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank.
30. července - EU rozšířila sankce o tři ruské firmy a osm osob.
31. července - Nizozemští a australští experti a pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poprvé dorazili na místo pádu malajsijského letadla. - EU zveřejnila další protiruské sankce, jež dopadly na pět ruských bank, obchod se zbraněmi či dodávky technologií pro ropný průmysl.
7. srpna - Ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí. - Ukrajinská armáda zaútočila na centrum Doněcka.
15. srpna - Rusko a Ukrajina se dohodly o přepravě ruského humanitárního nákladu na východ Ukrajiny.
18. srpna - Desítky obětí si podle ukrajinské armády vyžádal incident na východě Ukrajiny, při němž prý proruští povstalci ostřelovali konvoj s uprchlíky. Rebelové odpovědnost odmítli.
22. srpna - Na Ukrajinu vjel ruský humanitární konvoj a dorazil Luhanska; stalo se tak bez svolení ukrajinských úřadů a bez dohodnutého doprovodu Červeného kříže. Kyjev poté obvinil Moskvu z porušení mezinárodního práva; ta to odmítla s tím, že už jen nehodlala tolerovat ukrajinské zdržování vjezdu konvoje.
25. srpna - Protiofenziva povstalců na jihovýchodě země. Ukrajinská armáda zastavila u Novoazovska (100 km jižně od Doněcku) kolonou obrněnců, která údajně přijela na Ukrajinu z Ruska.
26. srpna - Jednání Putina a Porošenka v Minsku za přítomnosti EU.
27. srpna - Boje u Novoazovska, kde se prý rebelové a ruští vojáci pokoušeli vytvořit novou frontu.
28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků. Porošenko kvůli “vpádu ruských vojsk na Ukrajinu“ zrušil návštěvu Turecka.
5. září - Pár hodin před plánovaným začátkem příměří na Ukrajině zní na východním a severním předměstí přístavu Mariupol znovu dělostřelecká palba.
12. září - EU a USA zavedly nové sankce namířené proti Rusku za jeho podporu ukrajinských separatistů.
19. září - Zástupci Kyjeva a separatistů se v Minsku dohodli na vzniku 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami na východě Ukrajiny, z níž mají být staženy všechny těžké zbraně.