Kličko: Demise Azarova nestačí, musí odejít i prezident Janukovyč | E15.cz

Kličko: Demise Azarova nestačí, musí odejít i prezident Janukovyč

Kličko: Demise Azarova nestačí, musí odejít i prezident Janukovyč
Další střety v Kyjevě: dav údajně zaútočil na budovu plnou policistů. Na snímku jeden z opozičních předáků Vitalij Kličko
• 
ZDROJ: ČTK

pav
bru

Demise premiéra Mykoly Azarova politickou krizi na Ukrajině neřeší. Prohlásil to opoziční předák a boxerský šampion Vitalij Kličko. Podle něj musí odejít také prezident Viktor Janukovyč. Dvaačtyřicetiletý Kličko prohlásil, že odstoupení prezidenta by bylo logickým krokem. Demonstranti podle něj z náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva neodejdou, dokud se neobmění celé vedení země.

„Azarovova vláda měla odstoupit už před více než dvěma měsíci,“ uvedl Kličko, který zároveň vyloučil, že by on sám nebo kdokoli z vedení jeho strany UDAR převzal ministerskou funkci v budoucí vládě, pokud Janukovyč nepodá demisi.

Ukrajinský premiér Mykola Azarov ustoupil tlaku demonstrantů a dal k dispozici svou funkci. Prezident Viktor Janukovyč jeho rezignaci přijal. Azarov svůj odchod vysvětlil obavami o ukrajinskou ekonomiku, na které se již podepisují dva měsíce nepokojů. Odchod premiéra automaticky znamená rezignaci celé vlády.

Janukovyč odpoledne oznámil, že Azarovovu demisi přijal. Zároveň ho požádal, aby ve své funkci spolu s ministry setrval do doby, než bude vytvořen nový vládní kabinet. Podle ukrajinské ústavy znamená rezignace premiéra odchod celé vlády.

Azarov podle všeho prezidentovu žádost nevyslyší, mluvčí ministerského předsedy již oznámil, že role úřadujícího šéfa vlády se ujme dosavadní vicepremiér Serhij Arbuzov, uvedla agentura Reuters.

Azarovova demise byla jednou z klíčových podmínek opozice pro urovnání vnitropolitické krize. Opozice žádá také Janukovyčův odchod. Vitalij Kličko, jeden z opozičních představitelů, označil Azarovovo rozhodnutí dát svou funkci k dispozici za snahu zachránit si tvář a zároveň za krok směrem k vítězství opozice.

Azarov: podpořil příklon k Rusku, demonstranty má za teroristy

„Všechny ty těžké roky jsem dělal všechno pro to, aby se Ukrajina mohla rozvíjet jako normální demokratický stát. Bral jsem na sebe zodpovědnost za důležitá rozhodnutí, a proto se nyní mohu každému občanovi s klidem podívat do očí,“ citovala premiérovo prohlášení agentura Interfax.

Mykola AzarovMykola AzarovAutor: čtk
Ukrajinský premiér Mykola Azarov

Oproti Janukovyčovi Azarov zastával vůči demonstrantům zárný postoj. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že požadavek opozičních vůdců na vypsání předčasných prezidentských voleb je nereálný, akce protestujících označil za pokus o státní převrat. Již předtím označil demonstranty v kyjevských ulicích za teroristy.

Šestašedesátiletý Azarov je premiérem od března 2010, kdy ho do úřadu po vyhraných prezidentských volbách jmenoval Janukovyč. Agentura Reuters připomněla, že těžce zadluženou Ukrajinu vedl v době hospodářských potíží, domácí měnu hřivnu připoutal k dolaru a odmítal tlak Mezinárodního měnového fondu na zvýšení domácích cen plynu. Loni v listopadu podpořil Janukovyčovo rozhodnutí zastavit integrační proces s Evropskou unií a obhajoval nezbytnost těsných hospodářských vazeb s Ruskem.

Hledá se nový premiér, opoziční předák odmítl

Přijetí rezignace média označovala jen jako formalitu, neboť Janukovyč v uplynulých dnech nabídl premiérský post Arseniji Jaceňukovi, který je dalším z opozičních lídrů. Jaceňuk to však odmítl s tím, že jediným řešením jsou nové prezidentské a parlamentní volby.

Nyní se spekuluje o novém premiérovi, kterým by podle některých analytiků mohl být bývalý ministr zahraničí a hospodářského rozvoje a obchodu Petro Porošenko. Tohoto nezávislého poslance označuje Wikipedia za jednoho z nejvlivnějších ukrajinských politiků.

Parlament ruší kontroverzní zákony

Poslanci už stihli zrušit devět z 12 nedávno schválených zákonů, které omezovaly občanské svobody, mimo jiné právo na protest. Přijetí kontroverzních zákonů rozdmýchalo další vlnu protestů a přispělo k jejich radikalizaci.

Výsledek dalšího jednání je ovšem velmi nejistý. „Ve sněmovně se může stát cokoli, počínaje zatčením opozičních vůdců přes vyhlášení výjimečného stavu až po pád vlády,“ napsala agentura Unian. Parlament může vyhlásit prezidentské či parlamentní volby, opozice ale pro tento krok nemá dostatek hlasů.

Protesty se z Kyjeva šíří do dalších ukrajinských měst

Janukovyč v pondělí opozičním předákům slíbil zrušení zákona omezujícího právo na protest a amnestii pro zatčené protivládní demonstranty. Jako podmínku stanovil odchod demonstrantů z obsazených vládních budov a blokovaných silnic. Prezident také už podruhé nabídl premiérskou funkci Arseniji Jaceňukovi, jednomu z opozičních vůdců. Ten ji ale opět odmítl.

Protivládní demonstranti dále trvají na své hlavní podmínce, kterou je odchod Janukovyče z prezidentské funkce a následné volby hlavy státu. „Musíme změnit nejen vládu, ale i pravidla hry,“ prohlásil jeden z vůdců opozice Vitalij Kličko. „Jsme si jisti, že zápas bude pokračovat,“ dodal.

EU chce rozmrazit vztahy s Ruskem
Nejvyšší představitele Evropské unie se pokusí „vyčistit vzduch“ ve vztazích s Ruskem, které jsou kvůli energetickým sporům a situaci na Ukrajině nejhorší za několik let. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem sejdou ještě dnes v Bruselu. Obě strany se od počátku nepokojů na Ukrajině opakovaně obviňují ze zasahování do vnitřních záležitostí země.

Nepokoje pokračovaly i v noci. Radikální demonstranti navzdory výzvám k ukončení násilí ze strany vlády i opozice zaútočili na policejní stanici ve městě Cherson a pobodali tři policisty. Jeden z nich po převozu do nemocnice zemřel. Ráno se před budovou parlamentu sešlo několik tisíc příznivců vlády, kteří požadovali zastavení „pokusů o převrat“.

Ukrajina vře již dva měsíce, protesty si vyžádaly první oběti
21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Předseda vlády Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Parlament již předtím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí; vyřešení kauzy Tymošenkové byla jednou z podmínek EU pro podpis dohody.
24. listopadu - Desetitisíce lidí se v Kyjevě zúčastnily demonstrace „Za evropskou Ukrajinu“. Protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes.
25. listopadu - Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU odmítli předseda EK José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy.
26. listopadu - Prezident Viktor Janukovyč a jeho ruský protějšek Vladimir Putin kritizovali EU kvůli jejímu postoji k Ukrajině.
27. listopadu - K demonstrantům se navzdory výhrůžkám ze strany ministerstva školství připojili studenti.
29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohodu s EU.
1. prosince - Na 100.000 přívrženců opozice, podle některých odhadů až 350.000, se v Kyjevě domáhalo odstoupení vedení země a vypsání předčasných voleb. Demonstranti obsadili radnici i sídlo odborů.
3. prosince - Vláda přestála pokus o vyslovení nedůvěry. Opozici chybělo 40 hlasů.
6. prosince - Prezident Janukovyč v Soči diskutoval s Putinem o připravovaném strategickém partnerství mezi oběma zeměmi.
8. prosince - V Kyjevě se shromáždily statisíce a podle některých zdrojů až milion účastníků protivládní demonstrace. V kyjevském štábu opozice se s opozičními vůdci Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem setkala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. S opozicí se sešla také šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová, která předtím jednala s Janukovyčem.
11. prosince - Janukovyč po přímluvách Ashtonové vyzval opozici k dialogu.
14. prosince - Desítky tisíc lidí v Kyjevě podpořily snahu vlády o rozšíření hospodářských styků s Ruskem.
15. prosince - Brusel pozastavil jednání o smlouvě o přidružení Ukrajiny k EU.
16. prosince - Vůdce opozice Kličko se definitivně rozhodl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2015.
17. prosince - Rusko výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard USD.
23. prosince - Prezident Janukovyč podepsal zákon o amnestii všech opozičních demonstrantů zadržených od 21. listopadu.
13. ledna - Soud potvrdil platnost ustanovení, podle něhož osoba se stálým bydlištěm mimo Ukrajinu není považována za osobu trvale žijící na jejím území. To by mohlo znemožnil účast v prezidentských volbách Kličkovi, který soud žádal o zrušení přijatého paragrafu daňového zákona.
16. ledna - Vládní většina protlačila při schvalování rozpočtu úpravu trestního zákoníku, která zpřísnila či zavedla postihy za účast na protestech u státních úřadů nebo za nepovolené stavby na veřejných místech. Prezident Janukovyč zákon podepsal 17. ledna.
22. ledna - Nová právní úprava namířená proti demonstrantům nabyla účinnosti. Z Kyjeva byli ohlášeni dva mrtví z řad opozičních aktivistů: jeden mladík podlehl střelnému zranění, druhý spadl ze třinácti metrů z ochozu stadionu Dynamo Kyjev. Policie začala odstraňovat barikády v metropoli.
24.ledna - Demonstrace se šíří do dalších měst
25. ledna - Úřady oznámily další oběť násilností - v metropoli zemřel demonstrant těžce zraněný ve středu 22. ledna. Šéfové opozice se znovu sešli s prezidentem, který nabídl opozičnímu předákovi Jaceňukovi, aby se stal premiérem. Kličko dostal nabídku na post vicepremiéra. Opozice návrh odmítla.
26. ledna - Demonstranti v Kyjevě získali pod kontrolu ministerstvo spravedlnosti a další dva vládní objekty.
27. ledna - Skončila okupace vládních objektů, prezident Janukovyč a opoziční předáci dospěli k dohodě o amnestii pro zatčené demonstranty a o zrušení kontroverzních zákonů. Opoziční předák Jaceňuk oficiálně odmítl Janukovyčovu nabídku na post předsedy vlády.
28. ledna - Parlament zrušil devět zákonů, které opozice, aktivisté i Evropská unie považovali za nedemokratické (přijaty byly 16. ledna). Ukrajinský premiér Mykola Azarov nabídl svou rezignaci, kterou prezident Janukovyč přijal.

Analýza: Ukrajina Rusko potřebuje, krizí zasažená EU ji vlastně ani nechce

Analýza: Dělení Ukrajiny by bylo složité, jasné hranice neexistují

Autor: pav, bru
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!