Většinově přijímaný dvoustupňový cíl by zpečetil osudy stamilionů lidí v zemích jako Bangladéš, Filipíny nebo Vietnam, argumentuje Aliance malých ostrovních států (AOSIS), organizace sdružující 44 zemí světa ohrožených stoupajícími hladinami oceánů. K jejich iniciativě se připojilo několik dalších zemí.
„Naši členové jsou obzvláště ohroženi klimatickými extrémy a dopady změn klimatu a uvědomujeme si, jak strašlivě málo času zbývá na přijetí právně závazné klimatické dohody,“ prohlásil premiér Malediv Thoriq Ibrahim, který je zároveň předsedou AOSIS.
„Máme většinu“
„Velmi se obávám, že navrhované závazky jednotlivých státu povedou k oteplení zhruba o tři stupně Celsia. To by znamenalo katastrofu pro mnoho malých ostrovů a dalších zranitelné země,“ řekl Ibrahim. Státy světa by podle něj měly stanovit nový strop pro oteplování 1,5 procenta s tím, že je třeba brzy dosáhnout vrcholu produkce emisí a ty do poloviny století „hluboce snížit“.
K požadavku AOSIS, jejímiž členy jsou nížinné ostrovní státy celého světa včetně Jamaiky, Singapuru či Papuy Nové Guinei, se rozhodly přidat i země sdružení Climate Vulnerable Forum, mezi nimi i Filipíny nebo Bangladéš.
„Naše země budou klimatickými změnami trpět nejvíce, proti nám ale stojí USA, EU a skupina G77. Máma většinu: 106 ze 195 zemí světa požaduje cíl 1,5 stupně. Nevládne tu ale demokracie. Jde o hru mocných a ti nejsou na naší straně,“ řekl mluvčí CVF Saleemul Huq.
Nejteplejší rok
Iniciativa má mnoho příznivců mezi občanskými aktivisty a neziskovými organizacemi. „Přestože titulky obsadí vůdci bohatých a mocných zemí, je nezbytné, aby byl slyšet i hlas nejzranitelnějších zemí světa,“ řekl deníku The Guardian klimatický poradce organizace Christian Aid Mohamed Adow.
AOSIS dodává, že její postoje podporují i vědecká zjištění. Léta 2011 až 2015 byla podle Světové meteorologické organizace nejteplejší v historii zaznamenávání teplot a rekordní bude zřejmě i rok 2015 sám o sobě.
