Již za několik dní se v Glasgow setkají zástupci bezmála dvou set zemí na konferenci OSN o změně klimatu známé také jako COP 26. Britský premiér Boris Johnson označil summit, který se původně měl konat už loni, za „zlomový okamžik pro lidstvo“. Vůbec poprvé od podepsání pařížské dohody z roku 2015 se očekává, že se na něm některé státy zavážou k ambicióznějším klimatickým cílům. Kritici však poukazují na neúčast některých klíčových znečišťovatelů.
„Čekají nás extrémně obtížné rozhovory,“ uvedl Johnson v nedávném interview pro agenturu Bloomberg. Jedním z hlavních cílů summitu bude přesvědčit rostoucí ekonomiky, jako jsou Čína nebo Indie, aby postupně zastavily provoz uhelných elektráren a stanovily si nové klimatické cíle. „Chceme summit využít k tomu, abychom odeslali uhlí do historie,“ přidal se prezident COP 26 Alok Sharma.
Bohatým státům se zatím také nedaří plnit jeden ze závazků pařížské dohody, tedy poskytovat sto miliard dolarů ročně na ochranu klimatu v rozvojových zemích. I tento problém se vyjednávači pokusí vyřešit.
Přestože setkání podle expertů zřejmě nepřinese nic tak zásadního, jako byla pařížská dohoda, lze počítat se vznikem řady menších iniciativ. Například Dánsko a Kostarika se pokusí přimět ostatní účastníky ke vstupu do takzvané The Beyond Oil and Gas Alliance (BOGA), na jejímž základě se státy zavážou zcela ukončit těžbu ropy a zemního plynu.
Kdo bude chybět
Delegáty nicméně čeká i mnoho výzev. Evropská unie a domácí Velká Británie se na COP 26 chtějí prezentovat jako globální lídři v boji proti klimatickým změnám. Summit se však bude konat v době mimořádně napjatých vztahů mezi Spojenými státy a Čínou, tedy dvěma nejhoršími znečišťovateli planety.
Čínský prezident Si Ťin-pching do Glasgow s největší pravděpodobností vůbec nepřijede. Účast odřekl také brazilský prezident Jair Bolsonaro, jehož země rovněž patří k těm, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. Nejistá je i přítomnost indického premiéra Naréndry Módího, jenž brzdil několik dřívějších klimatických dohod.
Ve středu se bez bližšího vysvětlení ze summitu omluvil též ruský prezident Vladimir Putin. Mnozí pozorovatelé jsou přitom zvědaví právě na reakci Ruska jako jednoho z největších světových producentů fosilních paliv, zda bude ochotné zbavit se hospodářské závislosti na těchto zdrojích.
Krize transformaci nezastaví
Současná energetická krize by výraznou roli během vyjednávání sehrát neměla. „Instinkt mi říká, že to nebude klíčové téma. Nynější krize je dočasnou záležitostí, zatímco COP 26 se bude zabývat dlouhodobými výhledy na dvacet až třicet let dopředu,“ řekl deníku E15 Richard Black, klimatický konzultant a bývalý redaktor BBC, který zpravodajsky pokrýval několik předchozích summitů.
„Energetická krize zelenou transformaci určitě nezastaví. Spíše se domnívám, že rostoucí ceny plynu státy povzbudí k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje energie,“ myslí si Black.
Češi bez nových cílů
Českou republiku bude na COP 26 zastupovat delegace vedená dosluhujícím ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO) a Pavlem Zámyslickým, který na MŽP vede odbor energetiky a ochrany klimatu. Akce by se měl zúčastnit též premiér Andrej Babiš (ANO) a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
„Vzhledem k formující se nové české vládě je ale možné, že se personální složení delegace na poslední chvíli změní,“ vysvětluje Michal Daňhelka, ministerský rada na MŽP a další člen českého zastoupení na COP 26. Česko na summitu žádné nové závazky vyhlašovat nebude. Jeho role bude spočívat především v podpoře unijních partnerů. „Evropská unie bude na COP 26 vystupovat jako jeden hlas,“ upřesňuje Daňhelka.
Tato jednota sedmadvacítky je poněkud překvapivá, vezmeme-li do úvahy přetrvávající spory mezi členskými státy například v otázce jaderné energie. „Česká republika je každopádně stoupencem jádra a propaguje je na úrovni Evropské unie,“ tvrdí Daňhelka a připouští, že Česko své stávající cíle vedoucí k dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050 neplní.
Co je COP 26
- Každoroční klimatický summit států OSN se uskuteční v Glasgow od 31. října do 12. listopadu.
- Prezidentem COP 26 je britský konzervativní politik Alok Sharma.
- Loni se akce nekonala kvůli pandemii. Summitu se zúčastní tisíce delegátů ze 197 zemí.
- Primárním cílem je zavést opatření zpomalující globální oteplování planety, které má k roku 2100 dosáhnout 2,7 stupně.
- Británie shrnula předmět chystaných jednání do čtyř bodů: uhlí, automobily, peníze a stromy.
- Úsilí českých vyjednávačů by mělo být v souladu se snahami Evropské unie. Ta se chce při jednáních opírat zejména o svůj klimatický balíček Fit for 55, tedy snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 o 55 procent.
