Sedmapadesátiletý Hollande je po Françoisi Mitterandovi teprve druhým socialistou v čele státu od vzniku Páté republiky v roce 1958. Stranu vrací do nejvyššího patra po sedmnácti letech. Rozpočtový schodek chce srovnat vyššími daněmi pro bohaté, do školství chce najmout 60 tisíc pomocníků, věkovou hranici pro odchod do důchodu má v úmyslu snížit ze 62 na 60 let.
Kromě změny na domácí politické mapě může Hollande zamíchat kartami i na starém kontinentu a finančních trzích. A to voláním po přepsání podepsané fiskální smlouvy Evropské unie, v níž mu chybí klauzule o podpoře růstu. Hrozí střet s Německem, jež revizi odmítá. Výroky vyzývatele na toto téma způsobily výprodej francouzských akcií a dluhopisů, nahoru vyletěly úroky ze španělských a italských bondů.
Ekonomicky platí Francie za problém. Kdysi obdivované výrobky zaostávají za levnější konkurencí, automobilky ztratily lesk. Vývoz nezachytil tep doby a tvrdošíjně pokrývá Evropu. Stát protežuje úředníky, mluví do plánů firem a odhání rivaly. Republika žije na dluh, utrácení dohání vysokými odvody.
„Podnikové daně a vedlejší mzdové náklady patří k nejvyšším v Evropě,“ říká analytik Henrik Uterwedde z Německo-francouzského institutu v Ludwigsburgu.
Německo chce s Hollandem pracovat na podpoře růstu
Německá kancléřka Angela Merkelová telefonovala vítězovi francouzských prezidentských voleb Françoisi Hollandovi a pozvala ho do Berlína. Její ministr zahraničí Guido Westerwelle označil Hollandovo zvolení za „historickou událost“ a zdůraznil, že Německo bude spolupracovat s Francií na „paktu růstu“. Také předseda Evropské komise José Manuel Barroso zdůraznil, že mají s Hollandem společný cíl - „oživení evropské ekonomiky, které by vedlo k trvalému růstu“.
„Angela Merkelová telefonovala, aby mu poblahopřála ke zvolení. Měli první výměnu názorů a shodli se, že budou spolupracovat tak, aby francouzsko-německé vztahy byly pevné a sloužily Evropě,“ řekl šéf Hollandovy kampaně Pierre Moscovici. „Budeme spolupracovat na paktu růstu pro Evropu,“ řekl Westerwelle. „Musíme dát růstu nové impulzy prostřednictvím strukturálních reforem,“ dodal.
Francie a Německo tvoří tradičně klíčový tandem v rámci Evropské unie. Angela Merkelová ve volbách otevřeně podpořila Sarkozyho, se kterým prosadila fiskální pakt v rámci EU. Hollande již dříve uvedl, že jeho první zahraniční cesta v prezidentské funkci povede do Německa. Merkelovou chce přesvědčit o rozšíření paktu o opatření na podporu růstu. Stejně tak chce vydávání evropských dluhopisů určených na konkrétní projekty infrastruktury.
„Máme zjevně společný cíl: oživení evropské ekonomiky, které by vedlo k trvalému růstu a které by spočívalo na zdravých základech a bylo zdrojem nových pracovních míst,“ uvedl v prohlášení předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Shoduje se prý s Hollandem také v tom, že „je třeba investovat do infrastruktury prostřednictvím Evropské investiční banky a fondů z evropského rozpočtu při zachování úsilí o konsolidaci rozpočtů a omezení zadluženosti“. Hollande také podporuje návrhy komise na zavedení daně na bankovní transakce a vydávání evropských dluhopisů zaměřených na růstové projekty, dodal Barroso.
Obama pozval Hollanda do Bílého domu
Americký prezident Barack Obama pogratuloval Françoisi Hollandovi ke zvolení novým francouzským prezidentem a pozval ho na návštěvu Bílého domu. S gratulacemi se připojili i britský premiér David Cameron a italský premiér Mario Monti, který podobně jako Hollande zdůraznil orientaci Evropy na růst.
Obama Hollandovi telefonoval a řekl mu, že se těší na „těsnou spolupráci“. Podle prohlášení Bílého domu Obama připomněl, že tento měsíc uvítá Hollanda na summitu skupiny osmi významných světových ekonomik G8 v prezidentském venkovském sídle v Camp Davidu a potom na summitu NATO v Chicagu. „Prezident Obama nabídl, aby se před tím sešli v Bílém domě,“ uvedlo prohlášení.
Hollande v kampani slíbil, že stáhne francouzské vojáky z Afghánistánu do konce letošního roku, tedy o dva roky dříve, než je harmonogram Severoatlantické aliance.
Italský premiér Monti v gratulaci vyjádřil přání „blízce spolupracovat s Francií, především v evropských záležitostech“. Montimu jde o dosažení „stále efektivnější unie orientované na růst“.
Britský premiér Cameron podle prohlášení svého úřadu v telefonátu s Hollandem zdůraznil záměr „dále rozvíjet blízké vztahy mezi Británií a Francií“.
Cameron stejně jako Merkelová ve volbách otevřeně podporoval Sarkozyho. Ani jeden z nich se s Hollandem před volbami nesešli. Cameron se vyhnul Hollandovi při jeho únorové návštěvě Londýna. V Británii realizuje hluboké rozpočtové škrty, které chce Hollande na evropské úrovni mírnit důrazem na prorůstová opatření.
