Konec eurozóny? Velké státy v minusu, zbytek na kolenou | E15.cz

Konec eurozóny? Velké státy v minusu, zbytek na kolenou

Možné scénáře
Možné scénáře
• 
ZDROJ: Lexikon Conviva

Igor Záruba

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Německo minus 3,8 procenta, Francie minus čtyři, Itálie minus 6,6 procenta. Tak by vypadal letošní HDP tří největších ekonomik eurozóny, pokud by se projekt rozpadl. „Irsko by šlo na minus šest procent, Portugalsko a Španělsko na minus 6,5,“ tvrdí na základě výpočtů analytiků švýcarský internetový lexikon Conviva. Možnost, že by eurozóna skončila už nyní, pozorovatelé vylučují.

A politici o ní nechtějí ani slyšet. Přesto se o ní hovoří. Týdeník Die Welt přišel s variantou, že by se euroklub smrskl na Německo a pár dalších států s nejcennějším ratingem AAA.

Nicméně tvrdý dopad na hospodářské výkony by mělo už „pouhé“ vystoupení Řecka. Německo by spadlo z očekávaného hospodářského růstu 1,9 procenta na 0,7 procenta, Francie z 1,7 na 0,5 procenta a Itálie z 0,9 na 0,6 procenta.

„Je na čase, aby se Evropa probudila,“ varoval řecký premiér Jorgos Papandreu. Narážel na neschopnost unie zaujmout jasný postoj. Investoři se kvůli nejistotě zbavují cenných papírů postižených ekonomik, ženou vzhůru úroky a pojistky a situaci zhoršují.

Do finále jdou mezitím debaty o novém záchranném balíku pro Řecko. Zabývat se jím bude summit, svolaný na čtvrtek. „Projednáme stabilitu eurozóny, stejně jako financování pomoci pro Řecko,“ prohlásil prezident EU Herman Van Rompuy. Italové přijedou s úsporným programem 48 miliard eur.

Možné scénářeAutor: Lexikon Conviva

Kamenem úrazu je dobrovolné, ale výrazné zapojení soukromých bank a pojišťoven, na němž trvá Německo. „Několikatýdenní přetahovaná na toto téma by mohla brzy skončit,“ shodují se evropští diplomaté. Cíl a přání eurozóny jsou stejné jako v dosavadním průběhu dluhové krize: vyslat trhům dostatečně silný signál, který by je uklidnil, a zabránit dominovému efektu, jenž by strhl do platební neschopnosti další periferní státy se společnou měnou.

Připravovaná zásilka pro Atény by měla obsahovat zhruba 120 miliard eur. Jednou z variant je, že by obdarovaná vláda odkoupila za tyto peníze část už vydaných dluhopisů. Německé ministerstvo financí očekává, že touto cestou by Řekové mohli snížit státní dluh o 20 miliard eur z celkových 350 miliard. První podpůrná várka pro Helény z loňského května má kapacitu 110 miliard eur, 30 miliard obnáší účast MMF.

Na akceschopnost Evropské unie zatlačily události posledních dní, kdy se zájem trhů a spekulantů stočil kvůli obřímu státnímu dluhu k Itálii. Výnosy z tamních víceletých obligací se vyšplhaly do rekordních výšek a vyhrotily obavy z šíření nákazy. Respektovaný britský týdeník The Economist opakovně připomněl, že „plácání se v blátě“ musí nahradit komplexní tříbodová strategie: předlužené státy je nezbytné oddlužit (začít je nutné v Řecku), banky postižené restrukturalizací stávajících dluhů je třeba rekapitalizovat. Ve finále má mezi solventními a nesolventními zeměmi vyrůst „protipožární zeď,“ jejíž stavbu a provoz budou sdílet oba tábory. „Je to velká politická výzva. Jinak ale může přijít konec eura. Takové je děsivé poučení z právě skončeného týdne,“ píše Economist.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video