A politici o ní nechtějí ani slyšet. Přesto se o ní hovoří. Týdeník Die Welt přišel s variantou, že by se euroklub smrskl na Německo a pár dalších států s nejcennějším ratingem AAA.
Nicméně tvrdý dopad na hospodářské výkony by mělo už „pouhé“ vystoupení Řecka. Německo by spadlo z očekávaného hospodářského růstu 1,9 procenta na 0,7 procenta, Francie z 1,7 na 0,5 procenta a Itálie z 0,9 na 0,6 procenta.
„Je na čase, aby se Evropa probudila,“ varoval řecký premiér Jorgos Papandreu. Narážel na neschopnost unie zaujmout jasný postoj. Investoři se kvůli nejistotě zbavují cenných papírů postižených ekonomik, ženou vzhůru úroky a pojistky a situaci zhoršují.
Do finále jdou mezitím debaty o novém záchranném balíku pro Řecko. Zabývat se jím bude summit, svolaný na čtvrtek. „Projednáme stabilitu eurozóny, stejně jako financování pomoci pro Řecko,“ prohlásil prezident EU Herman Van Rompuy. Italové přijedou s úsporným programem 48 miliard eur.
Možné scénáře |
Kamenem úrazu je dobrovolné, ale výrazné zapojení soukromých bank a pojišťoven, na němž trvá Německo. „Několikatýdenní přetahovaná na toto téma by mohla brzy skončit,“ shodují se evropští diplomaté. Cíl a přání eurozóny jsou stejné jako v dosavadním průběhu dluhové krize: vyslat trhům dostatečně silný signál, který by je uklidnil, a zabránit dominovému efektu, jenž by strhl do platební neschopnosti další periferní státy se společnou měnou.
Připravovaná zásilka pro Atény by měla obsahovat zhruba 120 miliard eur. Jednou z variant je, že by obdarovaná vláda odkoupila za tyto peníze část už vydaných dluhopisů. Německé ministerstvo financí očekává, že touto cestou by Řekové mohli snížit státní dluh o 20 miliard eur z celkových 350 miliard. První podpůrná várka pro Helény z loňského května má kapacitu 110 miliard eur, 30 miliard obnáší účast MMF.
Na akceschopnost Evropské unie zatlačily události posledních dní, kdy se zájem trhů a spekulantů stočil kvůli obřímu státnímu dluhu k Itálii. Výnosy z tamních víceletých obligací se vyšplhaly do rekordních výšek a vyhrotily obavy z šíření nákazy. Respektovaný britský týdeník The Economist opakovně připomněl, že „plácání se v blátě“ musí nahradit komplexní tříbodová strategie: předlužené státy je nezbytné oddlužit (začít je nutné v Řecku), banky postižené restrukturalizací stávajících dluhů je třeba rekapitalizovat. Ve finále má mezi solventními a nesolventními zeměmi vyrůst „protipožární zeď,“ jejíž stavbu a provoz budou sdílet oba tábory. „Je to velká politická výzva. Jinak ale může přijít konec eura. Takové je děsivé poučení z právě skončeného týdne,“ píše Economist.