Jižní Koreu zřejmě čekají zásadní změny. Naznačuje to korupční aféra šéfa Samsungu I Če-jonga. Není zrovna obvyklé, aby zákon dosáhl i na lidi v nejvyšších patrech jihokorejského byznysu. I Če-jong totiž patří k členům několika nemocnějších rodin v zemi. Veřejnost ale stále hlasitěji říká dost.
I Če-jonga smetla aféra kolem nedávno sesazené prezidentky Pak Kun-hje. Samsung měl údajně vyplatit celkem 43 miliardy wonů (téměř miliardu korun) organizacím napojeným na její blízké okolí. Výměnou za to měla vláda podpořit kontroverzní spojení firem Samsung C&T a Cheil Industries. Samsung v čele se svým zatčeným šéfem vše popírá. "Uděláme vše, co je v našich silách, aby byla v budoucích soudních řízeních odhalena pravda," uvedla firma.
Ať už je pravda jakákoliv, na aktuální kauze je patrné, že jihokorejské úřady mají chuť měnit léta zavedené pořádky a omezit vliv takzvaných chaebolů, rodinných klanů, které ve svých rukou koncentrují značnou ekonomickou i politickou moc. Kromě Samsungu mezi takové firmy patří také Hyundai, LG, Hanjin nebo Kumho, Lotte nebo SK Group.
Nepřehledné firmy
Chaeboly začaly vznikat v druhé polovině 20. století po vzoru japonských zaibatsu. Ovšem zatímco japonské firmy byly napojené na banky, chaeboly spoléhaly na peníze od státu. Rizikový kapitál tak plynul ze státních zdrojů. Výhodou pro byznys bylo, že jihokorejské vlády podporovaly i ty firmy, které nebyly ziskové.
V průběhu let vyrostly některé chaeboly v organizačně spletité firmy s desítkami tisíc zaměstnanců a obratem ve výši desítek miliard dolarů. Klasickým znakem chaebolů je široký záběr podnikání. LG tak například vyrábí nejen chytré telefony a elektroniku, ale také chemikálie nebo hnojiva. Hyundai není jen známá značka automobilů, na domácím trhu vyrábí také ponorky a tankery, ale také se zabývá výrobou výtahů, provozem hotelů nebo obchodních domů.
Vliv na jihokorejskou ekonomiku je v případě těch největších konglomerátů značný. Jak například uvádí Asociace malých a středních podniků, deset největších korporací generuje 80 procent celkového HDP země a činí tak korejskou ekonomiku velmi závislou a zranitelnou zároveň. Chaeboly jsou samozřejmě vědomé své síly a vyjednávací pozice.
Silná provázanost vládního a privátního sektoru vytvořila korupční prostředí. Nebylo vůbec výjimečné, aby vysocí manažeři v minulosti dostávali za neférové jednání jen symbolické tresty. Příkladem může být aféra z roku 2007, kdy zadržení šéfové Hyundai Motors a Samsungu vyvázli z obvinění za finanční kriminalitu bez trestu. Princip mocenského kruhu totiž ilustruje fakt, že mnozí z rodin chaebolů jsou soudci i zákonodárci.
Silné spojení vládního a privátního sektoru vytvořila korupční prostředí. Nebylo vůbec výjimečné, aby vysocí manažeři v minulosti dostávali za neférové jednání jen symbolické tresty. Příkladem může být aféra z roku 2007, kdy zadržení šéfové Hyundai Motors a Samsungu vyvázli z obvinění za finanční kriminalitu bez trestu. Princip mocenského kruhu totiž ilustruje fakt, že mnozí z rodin chaebolů jsou soudci i zákonodárci.
Nemorální byznys
Provázanost byznysu s vládními institucemi a koncentrace obří moci v rukou několika rodin začala Jihokorejcům vadit. Po asijské finanční krizi na konci devadesátých let začíná převládat obava, že krize jednoho z podniků by mohla spustit dominový efekt a ohrozit i další.
S tím souvisí i proměna jihokorejské společnosti, která nyní spatřuje v korupci a propojení byznysu a politiky jeden z nejpalčivějších problémů současnosti. Už před čtyřmi lety se v průzkumu 74 procent dotázaných vyjádřilo, že chaeboly jsou „nemorální“. Levicoví politici například tvrdí, že konglomeráty vracejí jen pramálo ze svého úspěchu zpět společnosti.
Velká část veřejnosti si slibovala změny od nyní odvolané prezidentky. Změna se nekonala – zřejmě i proto, že u zrodu chaebolů stál v šedesátých letech minulého století právě její otec, někdejší vůbec Pak Čong-hui. Chaeboly jsou nyní v ohrožení, jak píše The New York Times, ale pouze čas ukáže, zda půjde o nějaké trvalé změny.
