Větší duševní pohoda, ale nulový dopad na zaměstnanost. Takové jsou finální výsledky dvouletého experimentu se základním nepodmíněným příjmem ve Finsku.
Experimentu se zúčastnilo dva tisíce náhodně vybraných nezaměstnaných žadatelů o práci. Ti každý měsíc dostávali 560 eur (zhruba 15 400 korun podle aktuálního kurzu) bez ohledu na to, zda najdou zaměstnání nebo začnou podnikat.
Cílem bylo zjistit, jak přerozdělování bohatství ovlivňuje šance na získání zaměstnání, ale třeba i míru blahobytu obyvatel. Na finální výsledky studie institutu VATT Institute for Economic Research upozornil server Yle.
Ti, kteří za poslední dva roky dostávali základní příjem, se cítili ve srovnání se skupinou bez základního příjmu duševně lépe, trpěli mnohem méně depresemi, smutkem nebo pocitem osamělosti. Dopady na zaměstnanost a aktivnější snahu nalézt nové uplatnění na trhu práce byly ale mizivé, přesněji u zmíněné skupiny nedošlo k výraznějšímu nárůstu zaměstnanosti.
„To naznačuje, že u některých žadatelů o podporu vyplácenou Kelou (finská agentura sociálního zabezpečení) problémy při hledání práce nesouvisí s byrokracií nebo finančními stimuly,“ uvedl Kari Hämäläinen, vedoucí výzkumník ve VATT Institute for Economic Research.
Výsledky studie ale podle institutu výrazně ovlivnilo to, že schéma zahájené v roce 2018 v podstatě penalizovalo uchazeče o zaměstnání, kteří si práci dlouhodobě nenašli.
Podle sociologů není nezaměstnanost spojená jen s jedním problémem – a sice nedostatkem financí. „U těch, kteří byli před experimentem v obtížné životní situaci, se zdá, že základní příjem jejich problémy nevyřešil,“ komentovala Helena Blombergová-Krollová, profesorka na univerzitě v Helsinkách.
Podle ministra sociálních věcí a zdravotnictví Aino-Kaisa Pekonena však experiment poskytl užitečné informace pro budoucí reformu systému sociálního zabezpečení ve Finsku.
