Plán zvláštního zmocněnce OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofiho Annana spíše předpokládal Asadův odchod z čela země, ale Rusko se proti takovému požadavku postavilo.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov prohlásil, že nebyly stanoveny předběžné podmínky pro vznik přechodné vlády, a zdůraznil, že od Asada se nežádá, aby se vzdal moci. Lavrov přitom obvinil syrskou opozice z neustálých „provokací“ s cílem „roztočit spirálu násilí a podněcovat sektářskou nenávist“.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová nicméně tvrdí, že dnešní dohoda „dláždí cestu“ pro vznik „post-asadovské vlády jednoty“. Podle ministryně má Asad jasně pochopit, že jeho dny u moci jsou sečteny. Clintonová také řekla, že ihned zahájí práci na nové rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která bude předvídat „reálně a jasné následky, včetně sankcí“ pro případ, že se syrský režim ženevské dohodě nepodřídí.
Účastníci konference se dohodli, že Sýrie potřebuje ústavní reformy a svobodné a spravedlivé volby. Politická transformace v Sýrii má být nezvratná a má se opírat o pevný harmonogram. Annan v této souvislosti vyslovil naději, že „reálných výsledků“ bude dosaženo během jednoho roku. „Nyní nastává tvrdá práce. Musíme spolupracovat na tom, abychom prosadili to, na čem jsme se dohodli,“ prohlásil Annan.
Podle údajů humanitárních skupin zahynulo při 16 měsíců trvajícím vládní povstání proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada na 15 800 lidí. Násilí pokračuje navzdory formálnímu příměří, které vyjednal Kofi Annan. Podle jedné ze syrských humanitárních skupin od poloviny dubna, kdy příměří mělo vstoupit v platnost, přibylo do bilance obětí 4700 mrtvých a jen tento pátek zemřelo nejméně 25 lidí včetně 11 civilistů.
Syrský prezident Asad předem oznámil, že nepřijme žádné řešení, jež by jeho zemi bylo vnuceno zvenčí. Íránské televizní stanici řekl, že se jedná o „vnitřní záležitost“, která „nemá s cizími zeměmi nic společného“, a dodal, že jakýkoli zahraniční nátlak nepřiměje jeho vládu změnit politiku týkající se vnitřní bezpečnosti.
