Koreje se po čtyřech měsících dohodly na otevření Kesongu

Severokorejská průmyslová zóna Kesong

Severokorejská průmyslová zóna Kesong Zdroj: CC BY-SA 3.0: Nicor

Kesong jihokorejské firmy láká kvůli levné pracovní síle ze severu.
Severní Korea má z Kesongu dolary.
Polovina zisků z Kesongu si nechá severokorejská vláda.
4
Fotogalerie
Průmyslový komplex Kesong, který společně spravují Severní a Jižní Korea, se po více než čtyřech měsících znovu otevírá. Podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení byla uzavřena dohoda o pěti bodech. Podrobnosti dokumentu ale zůstávají neznámé.

Průmyslový komplex Kesong, založený roku 2003 na území KLDR a financovaný převážně Jižní Koreou, byl symbolem spolupráce obou korejských států z dob sbližování. Působilo v něm 123 jihokorejských firem.

V dubnu byla oblast uzavřena kvůli vyostřené krizi po té, co komunistická Korea provedla svůj třetí jaderný test. KLDR nejdříve zabránila jihokorejským pracovníkům ve vstupu do oblasti. Severokorejci zablokovali také dodávky surovin a potravin. Všech 53 tisíc dělníků Severní Koreje, kteří v Kesongu pracovali, bylo z průmyslové zóny odvoláno. Postupně pak odešli také dělníci z Jižní Koreje.

Na únorovou severokorejskou jadernou zkoušku odpověděla také OSN zpřísněním sankcí, na což Pchongjang zareagoval přerušením přímých telefonních linek se Soulem, vyhrocenými projevy a výhrůžkami válkou.

Kesong je výhodný pro obě strany: sever má dolary, jih levnou pracovní sílu

Pro KLDR je Kesong zdrojem amerických dolarů, Jižní Korea tu zase získává přístup ke kvalifikované a levné pracovní síle, která navíc hovoří stejným jazykem. Průměrná měsíční mzda, kterou zdejší firmy platí dělníkům v Kesongu, je podle jihokorejských médií 144 amerických dolarů. To je desetkrát méně, než kolik by zaplatily, kdyby se zboží produkovalo na území Jižní Koreje.

Díky nízkým mzdám se v Kesongu může vyrábět zboží, jako je obuv a textil, které je schopné konkurovat levným čínským produktům. Mzdy Severokorejců tyto firmy z demokratické Jižní Koreje vyplácejí přímo komunistické vládě v Pchjongjangu.

Ročně je to asi 90 milionů dolarů. K dělníkům se z této částky dostane jen polovina, zbytek si vezme režim na různých daních. Komplex v Kesongu ročně generuje přes dvě miliardy dolarů.

Zóna Kesong - produkt „sluneční politiky“
Průmyslový areál Kesong je posledním zbylým symbolem pokusů obou zemí o sblížení, které nastartovala na konci druhého tisíciletí takzvaná „sluneční politika“ (Sunshine policy) prezidenta Kim Te-džunga. Tato politika Te-džungovi pomohla k získání Nobelovy ceny za mír v roce 2000. Politika oteplování vztahů s nepřátelskou KLDR ale očekávání nenaplnila.