Analytici se obávají, že by referendum, které vypsala čtyři města, mohlo zvýšit etnické napětí v regionu. Spokojená je jen několik desítek tisíc lidí čítající srbská menšina, žijící na severu Kosova. „Referendum konstatuje to, co je jasné – že Kosovo je část Srbska. Vysílá signál mezinárodnímu společenství, že tlak na severní Kosovo by měl povolit,“ řekl jeden ze srbských lídrů Krstimir Pantić.
Kosovští Srbové jsou napojeni na srbské nacionalistické strany, kterým případné komplikace při vstupu do EU vyhovují. Zato proevropská vláda v Bělehradu, zklamaná prosincovým odkladem udělení kandidátského statusu Srbsku, má o starost navíc. Sedmadvacítka slíbila záležitost znovu posoudit v únoru až březnu, její klíčovou podmínkou je přitom posun v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou.
„Srbové v severním Kosovu nehlasovali proti vládě v Prištině, ale proti vládě v Bělehradu,“ poukázal státní tajemník srbského ministerstva pro Kosovo Oliver Ivanović na časté tvrzení menšiny, že Bělehrad nehájí její zájmy. „Čtyři města nemohou nastolovat dlouhodobé zájmy Srbska,“ dodal.
Nejvíce samozřejmě referendum popudilo vládu v Prištině. Navzdory výzvám Bělehradu, aby města plebiscit nepořádala, ho označila za vměšování Srbska do kosovských záležitostí.
Napětí na severu se zvýšilo v létě, když se . Srbská menšina zahájila blokádu, při potyčkách byli později dokonce zraněni rakouští a němečtí vojáci z mise KFOR.
