Evropa prohlubuje závislost na čínských surovinách, její elektromobil se bez nich nehne
Suroviny i samotné baterie do čistě elektrických vozů zůstávají dál pevně v moci Číny. Ačkoliv se Evropa snaží posilovat vlastní soběstačnost, její závislost na komunistické zemi v tomto ohledu roste. Ukazuje to nejnovější studie poradenské společnosti PwC.
Téměř polovina ze všech zásob vzácných kovů potřebných do baterií se nachází v Číně. Trhu těžby všech těchto surovin po celém světě dominují čínské společnosti dokonce s necelým 70procentním podílem.
„Ložiska vzácných kovů jsou koncentrována jen v několika zemích světa. To těmto státům dává silnou vyjednávající pozici a možnost cenu surovin jednoduše ovlivňovat. Evropa je v tomto směru téměř výhradně závislá na Číně, odkud bere 98 procent potřebných surovin,“ říká Michal Razim, odborník na automotive z PwC.
Poradenská společnost při tvorbě studie analyzovala čtyřicet nejvyspělejších světových trhů, tedy státy Evropské unie, Velkou Británii, Švýcarsko, Island, Norsko, Čínu, Japonsko, Jižní Koreu, USA, Austrálii, Brazílii, Indii, Indonésii a Turecko. Vůbec největší podíl elektromobilů na prodejích nových osobních automobilů vytváří zákazníci dlouhodobě v Norsku – v prvním letošním čtvrtletí činil 98 procent.
EU se přitom dle vyjádření svých vrchních představitelů snaží snižovat svou závislost na dodávkách z Číny, to se však dle studie zatím v segmentu surovin do elektromobilů nedaří. Více soběstačnosti měla starému kontinentu zajistit například společnost Northvolt, jež měla být evropskou odpovědí převážně asijským výrobcům baterií do elektromobilů.
Suroviny, baterie a (ne)evropské elektromobily
Formou půjček, státních podpor či grantů proto schválily evropské instituce a státy podporu Northvoltu v řádu vysokých stovek milionů eur. Další peníze do švédské společnosti napumpovali investoři, například koncern Volkswagen. Když se ocitla v nejnadějnější fázi expanze, měla nasmlouvané zakázky za více než padesát miliard dolarů, například od BMW či Audi.
Společnost však čelila potížím s výrobou, ztrátou zakázek, rostoucím nákladům a silné asijské konkurenci. V březnu podnik vyhlásil bankrot, jeden z největších firemních kolapsů v novodobé historii Švédska. Minulý měsíc byl Northvolt odkoupen americkým výrobcem baterií Lyten.
Závislost na dominantních asijských výrobcích baterií se snaží snižovat i některé tradiční evropské automobilky. Například koncern Volkswagen v březnu 2021 oznámil, že vybuduje šest gigatováren na výrobu baterií v Evropě s celkovou kapacitou 240 gigawatthodin, a to do roku 2030.
Jednu z nich zvažoval postavit na Plzeňsku, z investice za odhadovaných asi 120 miliard korun ale sešlo – stejně jako z některých dalších plánovaných továren. Poptávka po elektrických vozech totiž neroste takovým tempem, které automobilky, poradenské společnosti či finanční domy očekávaly.
Tyto původně vysoké ambice se prozatím nedaří naplňovat, to však neznamená, že odbyt vázne. Jak ukazuje analýza PwC, v prvním pololetí se v Evropě prodalo téměř 1,2 milionu elektromobilů, meziročně o čtvrtinu více. Zároveň se vůbec poprvé podařilo v tomto období překonat milionovou hranici. Zákazníci jsou však zatím výrazně koncentrovaní na pěti největších trzích, tedy v Německu, Itálii, Španělsku, Velké Británii a Francii, kde se udalo přes sedm set tisíc aut.
„Letošní růst je do značné míry ovlivněn nízkou srovnávací základnou z loňského roku, takže by bylo pošetilé tvrdit, že má evropský autoprůmysl vyhráno. Nadále ho budou negativně ovlivňovat geopolitické konflikty či expanze čínských značek. Současně všichni netrpělivě čekají, jaký verdikt dá Evropská komise do konce roku v otázce, zda potvrdit či oddálit tvrdý požadavek na nulové emise nových vozidel od roku 2035. Naopak další obraty v celních válkách už trh bere spíše jako rétorická cvičení americké administrativy,“ dodává automotive partner PwC Pavel Štefek.
VIDEO: Jaké jsou novinky v městské dopravě a jak pokračuje stavba metra D, odpovídá člen představenstva a dopravní ředitel DPP ve FLOW.
Čistě elektrické osobní vozy tak v Evropě tvoří sedmnáct procent z nově registrovaných automobilů. Spolu s hybridy vytváří 61procentní tržní podíl.
Velmi dynamický růst prodejů vykazuje letos i Česko, v absolutních číslech se však nejvýznamnějším trhům s elektromobily ani zdaleka neblíží. V prvním pololetí udaly automobilky na tuzemském trhu téměř sedm tisíc čistě elektrických vozů, o dvě třetiny více než loni, kdy navíc prodeje poháněly dotace. Elektrické vozy však stále tvoří jen necelých šest procent na všech prodaných vozech.
Studie PwC předpokládá, že se počet elektroaut ve světě do roku 2030 téměř zdvojnásobí na 29 milionů. Při započtení i hybridních vozů by mělo po globálních silnicích jezdit 67 milionů aut s částečně nebo plně elektrickým pohonem. V současnosti to je asi 38 milionů.
Takto se těží u konkurence lithium na solné pláni Atacama v Chile:
