Kosovští Srbové váhají, zda jít k volbám

Kosovo (ilustrační foto)

Kosovo (ilustrační foto) Zdroj: E15

V Kosovu se v neděli uskuteční místní volby, které naznačí, jak se v praxi projevují pokroky v jednání s Bělehradem. Podstatné bude, jestli k nim přijde srbská menšina žijící v zemi. Vláda v Bělehradu jí v rámci snahy o vstup do Evropské unie doporučila zúčastnit se hlasování.

Odhady počtu Srbů, kteří v Kosovu po odtržení zůstali, se liší. Obvykle se uvádí 80 až 120 tisíc. Zejména minorita žijící na severu země autoritu v Prištině neuznává. Lokální volby v roce 2009 víceméně ignorovala a později hlasovala v samostatných volbách organizovaných z Bělehradu. Odtud dosud čerpala i finanční podporu.

Teď je však situace jiná. Bělehrad v klíčové dubnové dohodě zprostředkované Bruselem souhlasil s konáním nynějších voleb. V září pak odbojná srbská zastupitelstva rozpustil. Tím si však proti sobě dost krajanů popudil. Podle průzkumu OSN chce jít k urnám jen 16 procent Srbů ze severní části Kosova, zhruba stejná část účast zvažuje.

Mnozí Srbové se patrně rozhodnou až na poslední chvíli. „Pokud se rozhodnu nevolit, bude to ze strachu o budoucnost. A stejný strach mě může přinutit volit,“ citovala AFP pětatřicetiletou profesorku literatury, jejíž názor ilustruje dilema velké části minority.

Šéf srbského úřadu pro Kosovo Aleksandar Vulin však vyzývá krajany, aby hlasovat určitě šli. Pokud tak neučiní, stane se starostou Kosovské Mitrovice Albánec, varoval je. V tomto městě je odpor k volbám nejsilnější. Na menšinu apeloval i srbský patriarcha Irinej. V uplynulých týdnech se Priština s Bělehradem přesto přela o cesty srbských politiků do Kosova v období voleb, i o to, co tam mohou veřejně hlásat.

Někteří Srbové se obávají změn také ze sociálních důvodů. I část expertů připouští, že by mohly znamenat mzdové škrty a propouštění ve veřejném sektoru, který je na severu Kosova důležitým zaměstnavatelem. Strach z budoucího uspořádání však mají i někteří Albánci.