Téměř polovina peněz v držení penzijních fondů poputuje zpět do vlastnictví státu a zruší se povinnost občanů do nich přispívat. „Participace v komerční části penzijního systému bude nyní dobrovolná,“ oznámil dle agentury Bloomberg dnes na tiskové konferenci premiér Donald Tusk. Jak píše světový tisk, trhy tím značně zaskočil. Změny jdou totiž mnohem hlouběji, než kdokoliv očekával.
Polská zpátečka z fondového systému znamená přitom zásadní událost také pro Česko. Za prvé se jedná o jednoznačnou paralelu s českým fondovým systémem, který se pokoušela prosadit Nečasova vláda. Naši severní sousedé jsou dalším středoevropským státem, který po Maďarsku a Slovensku couvá z druhého pilíře. Za druhé se polská „anti-reforma“ bezpochyby projeví na českém kapitálovém trhu. Polské penzijní fondy byly totiž odjakživa velmi aktivní na burzách v celé střední Evropě včetně Prahy. Hodně nakupovaly například akcie elektrárenského ČEZu.
Podobný osud hrozí penzijní reformě i v Česku. ČSSD už několikrát ohlásila, že pokud vyhraje volby a převezme vládu, tak reformu zruší. Tuzemské odbory pak vidí jako „nejpřirozenější cestu“ sloučení druhého pilíře se třetím - tedy spoření u penzijních společností s doplňkovým spořením, což je někdejší penzijní připojištění.
Záplata na státní dluh
Důvodem pro marginalizaci penzijních fondů v Polsku je, podobně jako v jiných státech, snaha o snížení vládního zadlužení. To nyní dosahuje 55,6 procent HDP a v posledních letech výrazně narostlo. „Omezení penzijních fondů může přinést do státního rozpočtu až 5 miliard zlotých (přibližně 30 miliard korun),“ říká analytik společnosti Wood & Company Mateusz Zawada. Polský premiér Tusk sbírá peníze kde může. Za dva roky ho čekají volby do Sejmu (dolní komora parlamentu) a vládní výdaje jsou omezeny ústavou. Na dárky voličům tak příliš prostředků nezbývá.
Vládní krok připraví všechny fondy druhého pilíře o veškeré dluhopisy, což čítá 51,5 procenta jejich aktiv. Zbytek čítají především akcie a jiné cenné papíry. Další spoření do druhého pilíře zůstane dobrovolným rozhodnutím a bude čítat 2,92 procenta ze mzdy. Agentury a analytici ale pochybují o tom, že Poláci budou chtít v hojné míře vkládat své úspory do fondů založených hlavně na akciích.
Podle polského ministra práce a sociálních věcí Wladyslaw Kosiniak-Kamysze proběhnou změny v polovině příštího roku. Občané se budou moci rozhodnout během tří měsíců, jestli budou chtít ve fondovém pilíři zůstat. Ten už nikdy nebude smět investovat do vládního dluhu, nicméně bude moct dál nakupovat korporátní dluhopisy. Tusk několikrát zopakoval, že se v žádném případě nejedná o znárodňování majetku fondů.
